Jadernou dohodu s Íránem v arabském světě přijali s velkou ostražitostí. Arabské země se totiž obávají, že by uvolněním mezinárodní izolace mohl Teherán ovládaný šíity získat převahu v soupeření o moc v regionu, napsala agentura AP. Obavy panují v arabských metropolích z toho, že Írán získá jadernou zbraň a že dohoda tomu nemůže zabránit. Stejně velký strach mají ale převážně sunnitští spojenci USA na Blízkém východě z toho, že dohoda umožní Íránu díky očekávanému hospodářskému růstu silněji prosazovat svůj vliv na Blízkém východě.

Arabský svět rozděluje roky trvající zástupný konflikt mezi Íránem a mocnostmi z oblasti Perského zálivu, především Saúdskou Arábií, který ještě zhoršuje už tak napjaté vztahy mezi sunnity a šíity. V Sýrii zajistila podpora Íránu přežití režimu prezidenta Bašára Asada v boji se sunnitskými povstalci, které naopak podporují státy z oblasti Perského zálivu. Zničující občanská válka tu trvá už přes čtyři roky. 

Rozvrat tento rok postihl i Jemen, když jeho území začala bombardovat koalice arabských států vedených Saúdskou Arábií ve snaze zastavit šíitské povstalce podporované Teheránem. V Iráku se Saúdská Arábie snažila působit proti rostoucímu vlivu Íránu už od pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003 i proti vzniku vlády vedené šíitskými politiky s vazbami na Írán.

"Ať už je dohoda nebo ne, napětí v regionu jen tak nezmizí," řekl Abdal Chálid Abdalláh, profesor politologie na univerzitě ve Spojených arabských emirátech. "Jestli je Írán rozhodnut hrát roli hegemona, tedy regionální mocnosti, čekají nás těžké časy," uvedl.

Saúdská Arábie už vydala varování, že Írán musí využít jakýchkoliv hospodářských zisků ze zrušení sankcí ke zlepšení života Íránců a nikoliv k "vyvolání nepokojů v oblasti, což by se setkalo s rozhodnou reakcí států regionu". 

Další monarchie Arabského poloostrova se snažily vyjádřit mírný optimismus. Vůdce Spojených arabských emirátů, které mají dlouhodobé obchodní styky s Íránem, a kuvajtský emír, jenž ve snaze zlepšit vzájemné vztahy loni navštívil Teherán, zaslali Íránu gratulace a vyjádřili naději, že dohoda přispěje k regionální stabilitě a bezpečnosti.

Co se týče samotné jaderné dohody, jsou arabské země skeptické, že by mohla zabránit Íránu v konstrukci jaderné zbraně. Bývalý šéf saúdskoarabské tajné služby princ Turkí Fajsál už před časem varoval, že dohoda může nastartovat v regionu závody ve zbrojení.

Mluvčí egyptského ministerstva zahraničí uvedl, že jeho země doufá, že dohoda bude "krokem vpřed směrem k regionu bez jaderných zbraní", což je cíl, o nějž Egypt dlouhodobě usiluje na půdě Organizace spojených národů, a to především kvůli jadernému arzenálu, který s největší pravděpodobností vlastní jeho soused Izrael.

Nejzásadnější je ale pro odpůrce Íránu v regionu obava, že dohoda posílí zapojení Teheránu do regionálních konfliktů. "Tato dohoda představuje z našeho pohledu nepřímou hrozbu zájmům arabských států v oblasti Perského zálivu a míru," řekl Tárik Šammarí, saúdskoarabský analytik a předseda Rady mezinárodních vztahů Perského zálivu. Mimo záznam uvedl, že se arabské státy budou snažit spolupracovat, aby udržely Írán v politické a hospodářské izolaci. Například Saúdská Arábie už podle něj začala pracovat na zlepšení vztahů s Ruskem, který je důležitým íránským spojencem. 

Pozdvižení dohoda vzbudila u syrských povstalců. Írán podle nich bude mít nyní volné ruce, aby posílal ještě více finančních prostředků a zbraní Asadově armádě. "Tato dohoda bude znamenat více sudových bomb, více masakrů a více krve napříč Sýrií," uvedl abú Jásir, jeden z islamistických povstalců působících v severní Sýrii. Ničivé sudové bomby, tedy sudy naplněné trhavinou a kovovými předměty, údajně shazuje syrské letectvo na povstalecká území. Dohoda s mezinárodním společenstvím podle abú Jásira umožní Íránu mnohem snadněji uskutečnit svůj plán na větší vliv v regionu, včetně Iráku, Sýrie a Jemenu.

Ze syrského vládního tábora zaznívají v podstatě stejná očekávání. Basám Mahfúz, 54letý obyvatel metropole Damašku, vyjádřil naději, že Írán nyní zvýší pomoc syrskému režimu v boji proti "terorismu". Sám prezident Asad už gratuloval íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu a prezidentovi Hasanovi Rúhánímu. Dohodu nazval "velkým vítězstvím" a "historickým milníkem" v dějinách Íránu, regionu a světa. "Jsme si zcela jisti, že Íránská islámská republika bude pokračovat v podpoře spravedlivých požadavků našeho národa," uvedl. 

Nejsložitější je odhadnout dopady jaderné dohody na Irák. Rivalita USA a Íránu a Íránu a Saúdské Arábie vrhala zemi do nového a nového násilí dlouhá léta. USA a Írán se však nedávno ocitly na stejné straně barikády v boji proti organizaci Islámský stát, i když přímé spolupráci se nadále vyhýbají. Mluvčí iráckého premiéra Hajdara Abádího nazval dohodu "katalyzátorem regionální stability", která povede k větší jednotě v boji proti terorismu.

Související