Řecko by podle ministra financí Andreje Babiše mělo konečně zbankrotovat, aby se vyčistil prostor. Ministr financí to v pondělí řekl v Praze na pravidelné výroční konferenci ekonomických diplomatů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s Babišovým názorem nesouhlasí. Krach Řecka, které v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům, by podle něj poškodil EU a nepřímo i českou ekonomiku. Zhoršil by také uprchlickou krizi, míní. Stejný názor má i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"Nevím, jestli víte, že Řecko za posledních dvě stě let zbankrotovalo čtyřikrát. Já si myslím, že už by konečně mělo zbankrotovat popáté, aby se vyčistil prostor," řekl v pondělí Babiš. "Určitě, protože je jasné, že ty dluhy nemůže nikdy zaplatit," odpověděl později na otázku novinářů, zda by Řecko mělo zbankrotovat co nejdříve. Jde podle něj o problém, před nímž politici utíkají.

Sobotka to vidí jinak. "Bankrot Řecka by poškodil celou Evropskou unii a zhoršil uprchlickou krizi," je přesvědčen ministerský předseda. "Krach Řecka by nepřímo poškodil i českou ekonomiku. A pokud se potvrdí pondělní ranní signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum pro to, abychom eurozónu posílili. A Řekové musí provést nutné reformy," sdělil Sobotka médiím. 

"Země EU by si měly pomáhat, ne se tlačit do kouta siláckými prohlášeními," poznamenal také premiér. Funkční Řecko podle něj Evropa potřebuje i v souvislosti s migrační vlnou. Pokud tato země zbankrotuje, zhorší to podle něj i celou uprchlickou krizi.

Babiš naopak ze zhoršení migrační krize obavu nemá, nevidí souvislost mezi ní a bankrotem Řecka. Neočekává ani dopady možného krachu na českou ekonomiku.

"Podobný kolaps by mohl mít jako následek určité oslabení a ohrožení samostatných měn menších států ve východní Evropě. Mohl by mít vliv na snížení přílivu investic do států, jako je Česká republika, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko," soudí Zaorálek. "Kolaps Řecka by byl zkouškou eurozóny a Evropské unie a mohl by se na České republice podepsat víc, než si dnes dovedeme představit," dodal.

"Takové výroky mohou ovlivnit názor české veřejnosti, ale faktický dopad na celý problém je nulový," uvedl k Babišovým slovům hlavní ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka. Problém totiž podle něj není černobílý. "Není to o tom, že se postavím do tábora ´nechat zbankrotovat´ - ´nenechat zbankrotovat´. V obou případech je třeba nabídnout další postup, jinak je to plácnutí do vody," uvedl Brožka.

Hlavní ekonom Ery Jan Bureš upozornil, že na adresu Řecka padla v posledních dnech řada ostrých výroků. "Nemyslím si, že by tato slova měla způsobit na evropské půdě velký rozruch," uvedl v reakci na vyjádření ministra Babiše. Po bankrotu volají podle Bureše v tuto chvíli spíše samotní Řekové a pozice věřitelů je spíše opatrná. "Německo chce nejprve vidět dohodu nad seznamem řeckých reforem a pak je ochotné otevřít debatu nad restrukturalizací dluhu," dodal. 

Řecký premiér Alexis Tsipras v neděli předložil nový návrh, kterým chtějí Atény dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize. Po pondělní jednání ministrů financí eurozóny šéf jejich skupiny Jeroen Dijsselbloem řekl, že je dobrým podkladem pro nové nastartování diskuse, která by mohla přinést výsledky v příštích několika dnech. Žádné definitivní stanovisko bruselská schůzka ale nepřinesla.

Podle Martina Selmayra, šéfa kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, je "dobrým základem pro pokrok" při pondělních jednáních zástupců eurozóny.

Atény se snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli. Podle zdrojů německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby s věřiteli dohodnou. O dalším osudu země může definitivně rozhodnout už pondělní mimořádný summit politických špiček eurozóny.