Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Začíná druhá mezinárodní konference věnovaná technologii jednotných jízdních stop.
Praha. Proběhne diskusní setkání s názvem Developeři vs. stavební firmy.
Praha. Uskuteční se mezinárodní konference na téma konvergence středoevropských států k ekonomické úrovni západní Evropy.
Praha. Proběhne tisková konference společnosti Bell Helicopter k vývoji obchodních aktivit a nové spolupráci v Česku.
Teplice. Proběhne valná hromada Severočeské vodárenské společnosti.
Bonn. Proběhne demonstrace zaměstnanců německé pošty, kteří druhý týden stávkují za zvýšení mezd.
Atény. Vyprší ultimátum, které mezinárodní věřitelé dali Řecku, aby země ustoupila ze svých požadavků o poskytnutí dalších peněz výměnou za reformy.
Lucemburk. Proběhne jednání ministrů financí eurozóny o řecké finanční krizi.
Paříž. Na letišti Le Bourget u Paříže pokračuje mezinárodní aerosalon.
Petrohrad. Začíná třídenní ekonomické fórum, na které jsou pozváni mimo jiné představitelé zemí BRICS.
Washington. Americké úřady zveřejní index spotřebitelských cen za květen.
Pražská burza neplní svou úlohu, řekl viceguvernér ČNB
Podle viceguvernéra České národní banky (ČNB) Vladimíra Tomšíka je dlouholetým problémem českého kapitálového trhu příliš malá nabídka titulů na pražské burze. Funkční a likvidní trh je podle něj jedním ze základních pilířů tržní ekonomiky. S obavou tak sleduje marnou snahu získávat na burzu nové firmy.
Tomšík také zmínil, že státní cenné papíry již v budoucnu nebudou tak lákavou investicí pro banky jako dříve, protože oživení ekonomiky, která letos podle předpovědi ČNB poroste o více než 2,5 procenta, přinese lákavější příležitosti. Například nové úvěry firmám.
Ministři financí eurozóny budou jednat o Řecku
O řeckých finančních potížích budou dnes v Lucemburku jednat ministři financí zemí, které platí eurem. Ve chvíli, kdy stále chybí dohoda mezi Aténami a trojicí věřitelských institucí, ale vývoj nejspíš nijak zásadně neposunou. Ve středu večer to v Paříži připustil také řecký ministr financí Janis Varufakis. Dohodu by si podle něj Atény představovaly na úrovni hlav států a vlád.
Řecko se potřebuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí dohodnout na podmínkách, za nichž může dostat zbývajících 7,2 miliardy eur z dříve dohodnutého záchranného programu. Poté tuto dohodu musí podpořit i ministři financí eurozóny. Bez peněz z něj Řecku akutně hrozí, že v příštích dnech a týdnech nedodrží své závazky vůči MMF a ECB, a výrazně se tak přiblíží bankrotu.
Sněmovna schválila "kurzarbeit"
V Česku zřejmě bude zaveden takzvaný kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba. Schválila to včera Poslanecká sněmovna. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy.
Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Příspěvek od státu by mohly získat firmy v rozsahu nejméně 20 procent mzdy za týdenní pracovní dobu. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování.
Microsoft opouští tři vysocí manažeři včetně Stephena Elopa
Z amerického Microsoftu odejdou hned tři vysocí manažeři. Jejich aktivity ředitel firmy Satya Nadella přesunul v rámci reorganizace na jiné současné šéfy.
Firmu opouští i Stephen Elop, který se do firmy vrátil po převzetí finské Nokie americkou firmou a v současnosti vede divizi, která má na starosti výrobu zařízení včetně telefonů a tabletů. Kromě něj firmu opouští také šéf divize pro firemní zákazníky Kirill Tatarinov a Eric Rudder, který měl na starosti tým nazvaný "Advanced Strategy".
Mýtné v Německu se v roce 2016 nestihne
Zavedení mýtného pro osobní automobily na německých dálnicích se zpozdí kvůli právním krokům, které proti Německu chystá Evropská komise. Důvodem odkladu je podle spolkového ministra dopravy Alexandra Dobrindta hlavně právní nejistota, kterou kroky Evropské komise vůči Německu vyvolávají. Není prý proto možné vypsat výběrová řízení na provozovatele mýtného systému.
Evropská komise by se ve čtvrtek měla vyjádřit k případnému zahájení řízení pro porušení smlouvy s Německem kvůli mýtnému. Komise kritizuje především to, že německé mýtné prakticky dopadne jen na zahraniční řidiče, neboť těm německým se zároveň sníží daň z vlastnictví vozidla. Evropské právo přitom znevýhodňování občanů jiných států zakazuje.
