Vyjednavači řecké vlády předložili na víkendových jednáních s mezinárodními věřiteli v Bruselu požadované dodatečné návrhy pro dohodu o uvolnění zbytku záchranného úvěru.
Řekl to v neděli činitel řecké vlády. Dodal, že Atény nikdy nepřijmou klíčové požadavky věřitelů na snižování důchodů a mezd a na zvýšení daně z přidané hodnoty na dodávky elektrické energie.
Návrhy, s nimiž řečtí vyjednavači přišli, jsou však nadále nedostatečné, poslední pokus o dohodu tak neuspěl. Konečné rozhodnutí ohledně uvolnění dalších peněz zadluženému Řecku bude na ministrech financí zemí platících eurem. Konstatovala to v neděli večer Evropská komise.
"Předseda komise Jean-Claude Juncker učinil tento víkend v úzké součinnosti s experty komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) poslední pokus nalézt s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem řešení, které by umožnilo pozitivní zhodnocení řeckého plánu na zasedání Euroskupiny ve čtvrtek 18. června," uvedla komise podle agentury Reuters.
"Určitý pokrok sice nastal, jednání ale neuspěla, protože přetrvává značný rozdíl mezi řeckými plány a společnými požadavky komise, ECB a MMF," dodala.
"Řecké návrhy navíc zůstávají neúplné. Vzhledem k tomu se další diskuse uskuteční na zasedání Euroskupiny," stojí ve sdělení výkonného orgánu EU.
Komise upřesnila, že v otázce veřejných financí má rozdíl mezi postoji obou stran rozsah půl až jedno procento hrubého domácího produktu. To odpovídá až dvěma miliardám eur (55 miliard korun) ročně.
Řecká delegace v sobotu odpoledne v Bruselu obnovila jednání s představiteli věřitelů ve snaze dohodnout se na opatřeních, která musí Atény přijmout, aby získaly zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z prodlouženého záchranného programu.
Bez získání těchto peněz do konce června Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu splatný dluh v částce 1,6 miliardy eur.
Řecký premiér Alexis Tsipras svému vyjednávacímu týmu před jeho odletem do Bruselu řekl, že je ochoten uzavřít s mezinárodními věřiteli "obtížný kompromis". Ten ale podmínil tím, že věřitelé zmírní zadluženost Řecka na "udržitelnou" úroveň.
Napětí mezi Řeckem a věřiteli vzrostlo poté, co delegace MMF ve čtvrtek kvůli neshodám opustila jednání s řeckými představiteli v Bruselu, evropští činitelé se však zasadili za další jednání.
Gabriel: Stále více lidí má pocit, že je Řecko vodí za nos
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ale v komentáři pro nejčtenější německý list Bild napsal, že Evropě dochází s Řeckem trpělivost a že nad zadluženou zemí se už rýsuje "stín odchodu z eurozóny".
Slova sociálního demokrata, který byl dosud vůči Řecku relativně vstřícný, podle agentury Reuters ukazují na přitvrzování postojů vůči Aténám ve většině německého politického spektra.
Berlín je největším přispěvatelem k záchranným úvěrům pro Řecko z celé Evropské unie.
"Chceme Řecku pomoci a chceme jej také udržet v eurozóně. Nedochází ale jenom čas, Evropě dochází i trpělivost. Všude v Evropě sílí pocit, že co je moc, to je moc," uvedl Gabriel. "Stín odchodu Řecka z eurozóny má stále jasnější obrysy," dodal.
Podle Gabriela už začínají být směšné stále další údajně poslední pokusy o dosažení dohody mezi Řeckem a věřiteli. "Stále více lidí má pocit, že řecká vláda je vodí za nos," napsal.
Gabrielova slova jsou zatím nejtvrdším vyjádřením vůči Řecku z řad koaliční SPD. Odpor vůči dalšímu podporování Atén dosud vycházel hlavně z konzervativního seskupení kancléřky Angely Merkelové, jehož někteří poslanci letos hlasovali proti prodloužení druhého záchranného programu.
"Pokud se rychle nedosáhne dohody, trpělivost mnoha lidí v Evropě skončí," varoval Gabriel. "Nenecháme německé pracující a jejich rodiny platit za nadsazené volební sliby částečně komunistické vlády," dodal vicekancléř s narážkou na marxistickou stranu Syriza, která od lednových voleb vede řeckou vládu a slíbila Řekům ukončit úsporná opatření.
Zástupci ministerstev financí zemí eurozóny tento týden podle informovaných zdrojů Reuters poprvé jednali o možnosti státního bankrotu Řecka. Účastníci čtvrteční schůzky v Bratislavě údajně diskutovali o třech možných scénářích vývoje do konce června, kdy končí platnost prodlouženého záchranného programu pro Řecko, a za nejméně pravděpodobné označili včasné završení dohody, v níž by se Řecko zavázalo k reformám.
