Řecká vláda má další vážný problém. Nově musí sehnat až 1,5 miliardy eur ročně na důchody. Řecký nejvyšší správní soud totiž zrušil jako protiústavní škrty z roku 2012. Tamní důchodový systém byl přitom jen velmi těžko finančně udržitelný už před tímto rozhodnutím a mezinárodní věřitelé v něm žádají další škrty.

Rozhodnutí řeckého soudu se týká zhruba 800 tisíc řeckých důchodců, jejichž měsíční penze přesahuje 1000 eur a kteří před důchodem pracovali v soukromém sektoru. Alespoň částečně dobrou zprávou pro vládu je, že zpětně musí důchody (snížené v roce 2012 až o 15 procent) doplatit jen zhruba dvěma tisícům důchodců, kteří snížení sami aktivně napadli. Těm dalším má vrátit úroveň důchodů na stav z roku 2012 až počínaje nynějškem.

Nejmenované zdroje z řecké vlády, na které se odvolávají světová média, mluví o tom, že řecké ministerstvo financí si před konkrétní reakcí na rozhodnutí soudu počká na písemný rozsudek. Ústavní pravidla, které škrty z roku 2012 podle soudu překročily, ale hodlá řecká vláda každopádně dodržovat.

Řecký důchodový systém je přitom už nyní v silném minusu. V prvním čtvrtletí roku 2015 skončil - i kvůli pokračující ekonomické krizi a vysoké nezaměstnanosti - v deficitu 350 milionů eur (zhruba 10 miliard korun). Tempo přitom zrychluje, když za celý rok 2014 systém skončil v minusu 800 milionů eur.

Řecký důchodový systém spolyká v poměru k hrubému domácímu produktu nejvíc peněz z celé Evropské unie, více jak 16 procent. V Česku je to zhruba deset procent. Přesto podle údajů řecké vlády žije až 45 procent důchodců pod hranicí chudoby a dostávají 700 eur (zhruba 19 200 korun) měsíčně či méně. V Česku je příjmovou chudobou ohroženo zhruba sedm procent lidí nad 65 let.

Do penze už v padesáti letech

Problém řeckých penzí spočívá v systému předčasných důchodů, jak byly nastavené před rokem 2010. Často je situace vykreslována na příkladu kadeřníků a kadeřnic. Profese byla tabulkově zahrnuta mezi rizikové a kadeřníci mohli odcházet předčasně do důchodu už ve věku 50 let.

Přestože pak byla pravidla zpřísněna, Řekové stále chodí reálně do důchodu dříve, než je jinde obvyklé. Financial Times upozorňují, že z celkových 2,9 milionu důchodců je milion mladších než 65 let. V Česku bylo podle statistické ročenky ČSSZ za rok 2013 celkem 1,7 milionu starobních důchodců a zhruba 500 tisíc z nich bylo pod 65 let - poměr je tedy 34,5 procenta v Řecku a 29,4 procenta v ČR.

Zpráva OECD z roku 2013 pak říká, že zatímco Řekové v průměru jdou do důchodu v necelých 62 letech u mužů a v 60,3 letech u žen, průměr 32 zemí OECD je u obou pohlaví zhruba o 2,5 roku vyšší. "Stále umožňujeme odejít do plného důchodu padesátníkům, například ženám nezletilých dětí, které pracovaly 20 let," kritizuje systém pro Financial Times profesor z Univerzity Pireus a důchodový expert Platon Tinios.

Mezinárodní věřitelé proto chtějí po Řecku další škrty v důchodech. Premiér Alexis Tsipras, stejně jako celá vládní Syriza, to ale striktně odmítá. Podle něj by to vedlo k humanitární krizi a ještě více by to zbrzdilo už tak těžce zasazenou ekonomiku, která se v prvním čtvrtletí roku 2015 opět vrátila do recese.

Média běžně dokreslují situaci řeckých důchodců na příbězích, v nichž lidem byly v předchozích letech seškrtány celkem desítky procent z předchozích důchodů. Například New York Times popisuje příběh Vasiliki Meliou, která odešla do důchodu už v 53 letech, protože stát prodal banku, v níž pracovala a kvůli vysoké nezaměstnanosti kolem 25 procent už nedokázala najít jinou práci. Žena, která v bance pracovala od svých 18 let, přišla během škrtů předchozích let o 35 procent předchozí penze.

Předchozí škrty jsou v pořádku

Snížení penzí od roku 2012 bylo jednou ze série podmínek pro spuštění druhého záchranného programu pro Řecko, na němž se s Aténami domluvila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) a který zajistil zemi zvýhodněné úvěry v hodnotě desítek miliard eur.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Soud ve svém nálezu přijatém v úterý ale zároveň nezpochybňuje podobné zásahy provedené v období let 2010 a 2011, kdy Řecko přijímalo s mezinárodními věřiteli první záchranný program. Tehdejší škrty byly prý provedeny pod tlakem "výjimečných okolností" a na základě potřeby tehdejší vlády "okamžitě reagovat na krizi".

V pozdějším období ale řecký stát podle soudu porušil ústavní právo penzistů na sociální zabezpečení. Skokově totiž snížil jejich životní úroveň kombinací prudkého snížení důchodů a zvýšení životních nákladů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru