Levicoví aktivisté ve čtvrtek uspořádali demonstraci vsedě před budovou řeckého ministerstva financí. Na fasádu vyvěsili transparent protestující proti úsporným opatřením. Právě jejich pokračování je přitom podmínkou poskytnutí další mezinárodní úvěrové pomoci Řecku, kterému jinak v nejbližší době hrozí platební neschopnost.

Podle agentury DPA zhruba 200 členů komunistických odborů PAME na protest proti dalším úsporným plánům řecké vlády ráno obsadilo budovu ministerstva. Podle televizních záběrů vyvěsili obrovský transparent s nápisem "Krváceli jsme dost! Zaplatili jsme dost!"

Policie proti akci nezasáhla. Odpoledne pak uspořádali aktivisté PAME další demonstraci proti úsporám společně se státními zaměstnanci na jednom z centrálních náměstí metropole Atén. Protestní akce, proti nimž policie nijak nezasahovala, neprovázely podle všeho žádné nepokoje.

Více než polovina Řeků podle průzkumu veřejného mínění neschvaluje chování své vlády během nynějších jednání s mezinárodními věřiteli země. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

Průzkum společnosti Marc se uskutečnil od sedmého do desátého června pro televizní stanici Alpha a vyplynulo z něj, že 53,4 procenta dotázaných není spokojeno s vyjednávacím postojem levicové vlády vedené premiérem Alexisem Tsiprasem.

Spokojeno je 45,5 procenta dotázaných, zbylí nemají vyhraněný názor. Výsledky průzkumu ukazují, že spokojenost obyvatel s novou vládou klesá. Při předchozím průzkumu, který se uskutečnil v dubnu, zjistila totiž společnost Marc, že vyjednávací strategii vlády schvaluje 50,5 procenta dotázaných, zatímco nespokojeno s ní bylo 48,2 procenta.

Řecký kabinet s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) od února jedná o podobě reforem, jež jsou podmínkou pro vyplacení 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného programu.

Původní návrhy, s nimiž minulý týden přišla postupně každá ze stran, si pak Atény a věřitelé vzájemně zamítli. S novými návrhy přišly Atény tento týden po výzvě věřitelů.

Atény musí měnovému fondu zaplatit do konce měsíce zhruba 1,6 miliardy eur, jinak se pravděpodobně ocitnou v platební neschopnosti.

Jejich budoucnost v eurozóně by pak byla nejistá. Na konci měsíce vyprší také prodloužený druhý záchranný program pro Řecko.

Tsipras se ve středu večer setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, kteří už předtím zdůraznili potřebu dohody Řeků s věřiteli. Ve čtvrtek má na programu setkání s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. 

Veřejnoprávní televize a rozhlas znovu vysílají

Ve čtvrtek po dvou letech opět začaly vysílat řecké stanice veřejnoprávní televize a rozhlasu ERT. V roce 2013 vysílací společnost ukončila činnost kvůli úsporám a o jejím návratu do éteru rozhodla letos v únoru nová levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase. 

Tsipras obnovením vysílání splnil jeden ze svých předvolebních slibů. Činnost ERT ukončila předchozí vláda Antonise Samarase 11. června 2013 a loni v květnu ji nahradila menší vysílací společností NERIT se zhruba 800 zaměstnanci.

Propuštěno tehdy bylo všech 2600 původních pracovníků ERT.

Provoz původní veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti řecká vláda každoročně financovala částkou kolem 300 milionů eur (8,2 miliardy korun). Krok Samarasovy vlády ale vyvolal ostrou domácí i mezinárodní kritiku, mimo jiné ze strany Evropské vysílací unie (EBU).

Aténské ústředí společnosti ERT po uzavření okupovala část stávkujících zaměstnanců, kteří s podporou odborů změny odmítali. Novináři pokračovali ve vysílání prostřednictvím internetu i přes družicový signál díky spolupráci s Evropskou vysílací unií. Na začátku listopadu 2013 ale zásahová komanda řecké policie budovu ERT obsadila a přinutila k opuštění objektu všechny pracovníky, kteří se tam do té doby i bez státních financí snažili vysílat.

Roční náklady mají činit 30 milionů eur a vláda je chce získat z výběru poplatků, které mají činit pro každou domácnost tři eura (asi 80 korun) za měsíc.