Zástupci podnikatelů kritizují zákon o veřejných zakázkách připravený ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Podle představitelů Hospodářské komory ČR (HK ČR) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) návrh zákona předložený do připomínkového řízení stále v tendrech zdůrazňuje nejnižší cenu. Představitelé komory i svazu na společné tiskové konferenci kritizovali i to, že stále chybí výkladová metodika či vyhláška.

"Zákon v té podobě, v jaké je, je trochu nebezpečným. Je totiž poměrně volný. Český národ má vlastnost všechno obejít. Tento zákon proto musí postihnout i ty díry, které v něm lze najít. To by měly řešit právě metodické výklady či vyhláška. Ty ale musí platit zároveň s účinností zákona," prohlásila viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková.

Podle ní je hlavním nedostatkem připravované normy to, že nezakazuje takzvané soutěžení na cenu, tedy výběr vítěze tendru pouze podle nejnižší ceny. "Nabídková cena jako jediné kritérium může být přípustná pouze výjimečně a pouze tam, kde to má nějaké odůvodnění. Použití nabídkové ceny jako jediného kritéria u zakázek na služby a stavební práce považujeme za nesprávné a neekonomické," uvedla Bartoňová Pálková.

Stejný názor má i viceprezident SP ČR František Chaloupecký, podle něhož je to kontraproduktivní a vždy by se měla nabídka hodnotit i podle dalších ekonomických a kvalitativních kritérií.

Podnikatelé kritizují také zvýšení víceprací

Představitelé podnikatelských svazů kritizují také chystané zvýšení limitu pro vícepráce ze současných 30 procent na 50. "To je pochopitelné pouze u stavebních prací, kde se může objevit něco nečekaného. Zásadně s tím nesouhlasíme u dodávek služeb a zboží. Povede to pouze k tomu, že uchazeč o zakázku bude cenu podstřelovat, aby to poté kompenzoval až 50procentním nárůstem," řekla Bartoňová Pálková s tím, že pro dodávky služeb a zboží by měly být povoleny změny v rozmezí maximálně 20 procent.

"Vůči novele máme zásadní námitky i v její části, která se věnuje změnám a ukončení smluvních závazků při realizaci veřejných zakázek. Zavádí totiž zcela nežádoucí dvoukolejnost zákona o veřejných zakázkách k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku. S tím nemůžeme souhlasit, významně to ohrožuje právní jistotu smluvních stran," dodal další výtku Chaloupecký.

Hospodářská komora požaduje, aby zákon umožnil zadavateli zakázky vyloučit z tendru uchazeče, s nímž měl v minulosti špatnou zkušenost.

Zákon, který chce MMR přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Zákon je totiž mimo jiné reakcí na změnu evropské legislativy, kterou musí členské státy do dvou let promítnout také do národních předpisů. Tato lhůta vyprší právě za rok.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Norma určuje podmínky zadávacího řízení. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní.

Podle předběžného harmonogramu by se zákonem měla Poslanecká sněmovna zabývat na podzim.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru