Podle oficiálního programu se sice na nadcházejícím summitu rozvinutých ekonomik skupiny G7 o dluhové krizi v Řecku vůbec nemá mluvit, přesto je ale podle agentury DPA pravděpodobné, že se kritická hospodářská situace této jihoevropské země stane jedním z hlavních témat jednání.

Na schůzce v bavorském zámku Elmau totiž bude na jednom místě řada důležitých aktérů, kteří mají při diskusích s Aténami hlavní slovo, a to včetně předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové a německé kancléřky Angely Merkelové.

Na okraj schůzky G7 se o Řecku bude mluvit "zcela jistě", řekl DPA nejmenovaný diplomat. "I když to tak kancléřka Angela Merkelová nechtěla, vypadá to, že řecká otázka summit G7 o tomto víkendu naprosto ovládne," odhadl rovněž komentátor nizozemského deníku De Telegraaf.

Mluvčí německé vlády dnes nicméně sdělil, že řecký premiér Alexis Tsipras pozvánku na setkání G7 nedostal. 

Oficiálně se mají zástupci Spojených států, Kanady, Británie, Francie, Itálie, Německa a Japonska v neděli a v pondělí věnovat zejména práci na dohodě o společném postupu v boji proti ebole a dalším tropickým chorobám. Řeč bude i připravované dohodě o ochraně klimatu či o chystaných dohodách o volném obchodu mezi Evropskou unií a USA či mezi USA a tichomořským regionem. 

Jednání mezinárodních věřitelů s Aténami o poskytnutí další finanční pomoci jsou ale natolik svízelná, že politici zcela jistě využijí setkání i k tomu, aby ladili další postup.

Podle agentury Reuters se ale budou chtít vyhnout tomu, aby do diskusí o problémech v eurozóně zasahovali i další nezúčastnění státníci na summitu, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy. "Samozřejmě vyzýváme všechny strany, aby se dál zaměřovaly na hledání řešení, které by Řecku umožnilo nastoupit cestu k zotavení," uvedla americká administrativa na tiskové konferenci před summitem.

Řecký premiér v pátek odmítl přijmout nejnovější plán mezinárodních věřitelů, který výměnou za další úvěrovou pomoc požadoval další tvrdá hospodářská opatření včetně prudkého zvýšení daně z přidané hodnoty. Premiér návrh označil za "absurdní" a za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády. Hledání řešení nicméně bude dál pokračovat.

Tsipras dnes absolvoval telekonferenci s kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Ve stejném složení budou příští týden probíhat i jednání v Bruselu, kde se tito politici sejdou na okraj středečního summitu EU a latinoamerických států, oznámila dnes řecká vláda.

O vážných vzájemných vzájemných rozporech ale vypovídá, že šéf EK Juncker dnes odmítl s Tsiprasem telefonicky hovořit. "Řecký premiér si vyžádal telefonát na 11:00 SELČ, ale Juncker to odmítl, protože v diskusích nenastal žádný posun a návrhy, které se řecká strana zavázala ve středu večer dodat do čtvrtka, zatím nedorazily," sdělil agentuře Reuters zástupce EK. Řecká vláda se ale posléze vůči této zprávě ohradila a odmítla, že se jakýkoli hovor vůbec měl uskutečnit.

"Evropští věřitelé začali vůči řecké vládě uplatňovat riskantní hru. Atény splnily požadavky věřitelů více než z poloviny, přesto Německo a další země žádají, aby se země zavázala plnit program, který už se ukázal být chybným, a o němž už si jen pár ekonomů myslí, že by mohl či měl být realizován," napsal v komentáři pro britský levicový deník The Guardian americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Řecká státní kasa nutně potřebuje finanční injekci, aby země dokázala platit všechny své závazky. Čas na případnou dohodu si vláda tento týden prodloužila rozhodnutím spojit všechny červnové splátky MMF do jedné a zaplatit je na konci měsíce.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a dohodlo se s EU a MMF na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikálně levicovou Tsiprasovu vládu.

Ta jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ze záchranného programu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru