Řecký premiér Alexis Tsipras má v pátek informovat parlament o nejnovějším vývoji vyjednávání o zahraniční finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, tedy z Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie.

Řecká vláda již sdělila, že plánuje sloučit všechny červnové splátky do jedné s pozdější splatností. Je mezi nimi i 300 milionů eur, které měly být podle dosavadních plánů uhrazeny právě 5. června, uvedl britský server BBC.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Vláda tak bude muset do konce června uhradit celkem 1,5 miliardy eur. Mluvčí MMF Gerry Rice řekl, že na základě precedentu ze 70. let minulého století lze Řecku umožnit, aby splatilo jednotlivé menší částky, rozložené na celý červen, hromadně až poslední den v měsíci. Naposledy tak učinila Zambie v polovině osmdesátých let.

Jeden z řeckých představitelů přitom řekl, že vláda má dostatek peněz, aby splátku v objemu 1,5 miliardy eur uhradila. Zavdal tak příčinu spekulacím, že se poslanci vládní strany snaží vlastnímu premiérovi házet klacky pod nohy.

Tsipras ve čtvrtek prohlásil, že dohoda mezi Řeckem a věřiteli je již blízko. Jeho slova však, jako již v minulosti několikrát, mírnil předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Ten uvedl, že požadavky jednotlivých stran se stále výrazně rozcházejí.

Tsipras má v sobotu opět zamířit do Bruselu k dalšímu jednání s nejvyššími unijními představiteli.

Věřitelé po Řecku požadují škrty ve výdajích na starobní důchody, štíhlejší státní správu, reformu daně z přidané hodnoty a taktéž vytvoření prostoru pro více soukromých investic. Řecký premiér odmítá zejména zvýšení DPH na energii a škrty týkající se penzí.

Deník Financial Times napsal, že partajní ekonomický stratég Alecos Kalyvas si je vědom toho, že "Řecku dochází čas". Podle Kalyvase však nelze přijmout další důchodové škrty, zvyšování cen energií a propouštění ve veřejném sektoru. Na otázku, zda počítá s tím, že se do konce června podaří nalézt shodu, odpověděl, že je "mírně optimistický".

Dalším bodem jednání je výše přebytku státního rozpočtu. Atény plánují tento rok přebytek ve výši 0,8 procenta HDP a příští rok 1,5 procenta. Věřitelé požadují v letošním roce přebytek ve výši jednoho procenta a o rok později ve výši dvou procent.

"Ve straně Syriza převládá postoj, že její parlamentní skupina návrhy odmítne," uvedl řecký politický komentátor Antonis Kamaras. "Jen obtížně si lze představit, že vedení uspěje," dodal.

Řekové mezitím pokračují ve vybírání hotovosti z bank. Jenom za minulý týden vybrali dvě miliardy eur (asi 49 miliard korun). Řekové se obávají, že by v případě nouze vláda mohla přistoupit k zabrání jejich bankovních účtů.

Řecko se bude také nepochybně probírat v neděli či v pondělí na summitu zemí skupiny G7 na německém zámku Elmau. Nejmenovaný představitel EU novinářům řekl, že v debatě o situaci světové ekonomiky se lídři zemí skupiny této diskusi vyhnout nemohou, v připravovaném závěrečném komuniké by však jihoevropská země přímo zmíněna být neměla.

Řekové chtějí zůstat v eurozóně

Téměř polovina Řeků chce, aby vláda uzavřela dohodu s věřiteli, i když bude muset přistoupit na kompromisy. Tři ze čtyř dotázaných pak chtějí zůstat v eurozóně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alco uskutečněného pro zpravodajský portál Newsit.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Podle průzkumu chce v eurozóně zůstat 75 procent obyvatel Řecka. V případě nedokončení dohody s věřiteli hrozí, že by Řecko mohlo eurozónu opustit. Zhruba 37 procent respondentů se pak vyslovilo pro předčasné volby, které by mohly vyřešit současnou patovou situaci v jednáních s věřiteli.

Náměstek ministra sociálního zabezpečení Dimitris Stratulis uvedl, že vláda by mohla vyhlásit předčasné volby, pokud zahraniční věřitelé nezmírní podmínky dohody, napsala agentura Reuters.