Zadlužené Řecko ve čtvrtek oznámilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), že sloučí všechny červnové splátky do jedné, v celkovém objemu 1,6 miliardy eur (44 miliard korun) a pošle je do konce měsíce. MMF vzal oznámení na vědomí.

Pravidla MMF tento postup umožňují, jde ale spíše o neobvyklý krok, který podle listu Financial Times naposledy před zhruba 40 lety využila Zambie. Odklad má umožnit Aténám vyjednávat do konce června s mezinárodními věřiteli o uvolnění dalších úvěrů strádajícímu Řecku výměnou za další tvrdá hospodářská opatření.

První splátku 300 milionů eur měly Atény uhradit už v pátek 5. června a poslední 19. června.

Požadavky věřitelů jsou za "červenou čárou"

Mezinárodní věřitelé Řecka žádají po Aténách výměnou za souhlas s uvolněním dalších úvěrů snížení důchodů, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), zachování nepopulárních reforem trhu práce a privatizaci řady státních podniků.

O pětistránkovém návrhu, který zástupci institucí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu předložili ve středu řecké vládě, informovaly ve čtvrtek agenturu Reuters informované zdroje. Atény tvrdí, že jde vesměs o požadavky, které překračují "červenou čáru", již si pro jednání o záchraně před bankrotem vytyčila řecká vláda.

Podle věřitelů jsou ale nová opatření nezbytná, protože bez nich činí odhad primárního rozpočtového přebytku (bez zahrnutí dluhové služby) na letošní rok minus 0,66 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Věřitelé požadují snížení výdajů na důchody o jedno procento HDP a zrušení příplatků pro důchodce s nízkou penzí. Restrukturalizace penzijního systému, který zahrnuje i podstatné omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu nebo zvýšení finančních příspěvků důchodců do zdravotnictví, má ušetřit státní kase 1,8 miliardy eur (49,4 miliardy korun).

Zpráva Evropské komise o stárnutí obyvatelstva z tohoto týdne konstatuje, že Řecko vydává na důchody 16,2 procenta HDP, což je v poměru k velikosti ekonomiky nejvíce z celé EU. Krajně levicová vláda Alexise Tsiprase ale po svém lednovém zvolení slíbila, že žádné snižování penzí nepřipustí.

Zvýšení DPH na 11 procent u základních potravin, léků a hotelových služeb a na 23 procent u zbytku komodit má řeckému rozpočtu získat dalších 1,8 miliardy eur ročně.

Požadavky se podle očekávání ve čtvrtek setkaly s odmítavými reakcemi i uvnitř řecké vlády. Už předtím vyjádřili zděšení někteří poslanci vládní levicové strany SYRIZA. Podle konzervativního listu Kathimerini z úst vládních činitelů zazněly výroky o "nevyhlášené válce" nebo "memorandové bouři" s odkazem na dobíhající dohodu o zahraniční finanční pomoci.

"Jde o nehlášenou, ale skutečnou válku. V této válce se nepoužívá dělostřelectvo, ani vojáci na hranicích, ale všechny moderní metody, které má k dispozici agresivní kapitalismus," zdůraznil ve čtvrtek řecký ministr práce Panos Skurletis. Podle něho nedojde k žádné dohodě, která by měla vést k dalšímu zatížení řeckého obyvatelstva, a to zejména v oblasti pracovního trhu.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Návrh věřitelů také žádá, aby Atény přislíbily privatizaci provozovatele přenosové sítě ADMIE, přístavů v Pireu a Soluni, bývalého letištního komplexu Hellenikon, rafinerské společnosti Hellenic Petroleum a telekomunikačního operátora OTE. Tvrdé jádro vládní strany Syriza prodej některých těchto podniků důrazně odmítá.

Zástupci EU a MMF rovněž po Tsiprasově vládě chtějí, aby neuskutečňovala jednostranně kroky na poli trhu práce, na nichž se s věřiteli nedohodla. Tsipras před volbami sliboval obnovení dřívější podoby kolektivního vyjednávání a výrazné zvýšení minimální mzdy. Věřitelský návrh také volá po zvýšení plateb Řeků do zdravotního pojištění a snížení dotací na paliva.

Kdyby Řecko plán přijalo, věřitelé by mu odblokovali částku 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby v červenci a srpnu, uvedly zdroje.

Tsipras po večerním a nočním setkání se špičkami EU v Bruselu řekl, že některé z navržených bodů, jako jsou škrty v penzích, není možné považovat za základ k jednání. Naopak za "jediný realistický" označil návrh dohody, který vznikl v Aténách. Poslanci řecké vládní strany Syriza reagovali na plán věřitelů podle agentur s rozhořčením a zděšením.

Další kolo jednání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Tsiprasem se uskuteční v nejbližších dnech, řekl ve čtvrtek Junckerův mluvčí. Schůzka podle něj dala oběma stranám lepší představu o vzájemných postojích, řešení ale nepřinesla. 

Podle pozdějšího Junckerova prohlášení nastal v jednáních pokrok, není ale dostatečný. Rozdíly mezi Řeckem a jeho věřiteli jsou "nadále poměrně velké". Atény by prý do několika dnů měly přijít s alternativními návrhy.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec dostalo k moci radikální Tsiprasovu vládu.

Řecká vláda jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu, a nyní už všechny strany tlačí čas. V pátek mělo Řecko uhradit splátku MMF v částce 300 milionů eur, Atény ale pošlou všechny červnové splátky v jednom balíčku.