První předběžný odhad meziročního růstu reálného hrubého domácího produktu 3,9 procenta vyvolal v polovině května značný ohlas. Podle zpřesněného odhadu, který byl zveřejněn o dva týdny později, rostl HDP dokonce ještě rychleji, meziročně o 4,2 procenta. Pojďme se na oba odhady publikované Českým statistickým úřadem podívat podrobněji.

Předběžný odhad, který je zveřejňován v podobě pouze jednoho čísla, řadu analytiků zaskočil. Jakkoli není zcela elegantní být generálem po bitvě, mohli jsme poměrně vysoký růst ekonomiky v prvním čtvrtletí vytušit již z údajů o její nabídkové straně. Ty byly k dispozici už před zveřejněním předběžného odhadu vývoje HDP. Průmysl, který je nejvýznamnějším odvětvím národního hospodářství, měsíčně meziročně rostl (po očištění o kalendářní variace) v lednu o 5,5 procenta, v únoru o 4,5 procenta a v březnu o 3,5 procenta (v průměru o 4,6 procenta za první čtvrtletí). Stavební produkce rostla ve stejných měsících ještě výrazněji − o 8,5 procenta, 6,0 procenta a 6,5 procenta. Obdobnými tempy, o 6,6 procenta, 6,3 procenta a 4,7 procenta, rostly také tržby v maloobchodě. Mírně zaostávaly jen tržní služby, které za první čtvrtletí vzrostly "pouze" o dvě procenta (měsíčně se jejich vývoj nesleduje).

S napětím jsme čekali na zpřesněný odhad vývoje čtvrtletního HDP, neboť jeho součástí je i struktura tvorby a užití HDP. Údaje o straně tvorby, tedy nabídky, nelze v kontextu výše uvedených odvětvových ukazatelů považovat za nikterak překvapivé či vybočující: k celkovému růstu hrubé přidané hodnoty o 3,8 procenta výrazně přispěl zejména průmysl (hrubá přidaná hodnota v průmyslu vzrostla o 5,7 procenta).

Na straně užití, tedy poptávky, byly klíčovými faktory růstu HDP v prvním čtvrtletí 2015 výdaje na spotřebu domácností, respektive investice do fixního kapitálu. Oba meziročně rostly shodně o 3 procenta a k růstu HDP přispěly 1,5, respektive 0,7 procentního bodu. Téměř polovinu příspěvku (1,8 procentního bodu) k vývoji HDP však přidala změna zásob. Zatímco v prvním čtvrtletí 2014 byl pokles zásob nejvyšší ze všech prvních čtvrtletí za posledních téměř 20 let (-19,2 miliardy korun v cenách roku 2000), v prvním čtvrtletí 2015 byl naopak pokles zásob z prvních čtvrtletí posledních sedmi let nejnižší (-1,9 miliardy korun v cenách roku 2000).

U výdajů na konečnou spotřebu domácností lze i s ohledem na solidní důvěru spotřebitelů a nízké úrokové sazby očekávat růst na úrovni kolem tří procent i v příštích čtvrtletích. Stejně tak očekáváme růst hrubé tvorby fixního kapitálu v důsledku zvýšení investiční aktivity. K té přispěje i potřeba utratit poslední disponibilní zdroje ze strukturálních fondů z programovacího období 2007−2013. Opakovat se však v příštích čtvrtletích jistě nebude příznivý vývoj zásob, v běžném období spojený s nízkou srovnávací základnou, a obdobně nebudeme mít k dispozici ani nižší srovnávací základnu daní z produktů a dotací. Ta byla ovlivněna mimo jiné nerovnoměrným výběrem spotřební daně na přelomu let 2013 a 2014.

Česká ekonomika tedy nejspíše i v příštích čtvrtletích poroste slušným tempem na úrovni dvou až tří procent. Více než čtyřprocentní růst ekonomiky v prvním čtvrtletí 2015 nicméně není začátkem nového trendu vysokých temp růstu, ale spíše statisticky dobře vysvětlitelným jednorázovým výkyvem.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru