Některé státy by se se svým vysokým veřejným dluhem měly jednoduše naučit žít. Snaha o jeho rychlé splacení totiž nese specifická rizika, tvrdí čerstvá zpráva ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Jonathana Ostryho, Atishe Ghoshe a Raphaela Espinozy.

Eurozónu a další vyspělé ekonomiky trápí od celosvětové finanční krize v letech 2007 až 2009 narůstající dluh a mnohé státy se snaží uspokojit trh jeho rychlou konsolidací, připomněla agentura Reuters.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

MMF nicméně už dříve varoval, že uspěchaná úsporná opatření a zvyšování daní mohou ekonomickému růstu spíše uškodit.

Tři ekonomové MMF se v tomto tvrzení nebojí zajít ještě dál. Země, které dokážou získávat peníze na finančních trzích za rozumných podmínek, by se podle nich úsporným opatřením měly vyhnout. "Radikálním řešením vysokého dluhu je nedělat vůbec nic," uvádějí na blogu, který ovšem reprezentuje názory autorů, nikoli oficiální stanovisko měnového fondu.

Léčit zadlužení je někdy horší

"Dluh je pro ekonomický růst špatný… to ale neznamená, že splácení dluhu je pro růst dobré. Je to ten případ, kdy je lék horší než nemoc samotná. Splácení si žádá další narušení hospodářství a vybere si svou daň na investicích i posílení ekonomiky," popisuje trojce expertů.

Místo snahy dluh co nejrychleji splatit by některé státy mohly čekat, až ukazatele zadluženosti začnou ruku v ruce s ekonomickým posílením klesat nebo až časem dojde k navýšení daňových příjmů.

Debata o úsporných opatřeních je přitom mezi evropskými politiky klíčovým tématem, ať už jde o Velkou Británii nebo Řecko. Negativní důsledky tohoto jednání totiž vyvolávají nespokojenost mezi voliči.

Německo je "v pohodě", Řecko nemá na výběr

Ekonomové MMF konkrétně nezmiňují státy, které "s dluhem nemusí dělat nic", citují ovšem analýzu společnosti Moody's, podle které země jako Spojené státy, Velká Británie nebo Německo nemusí se snižováním dluhu kvůli svému fiskálnímu prostoru pospíchat.

Naopak Francie, Portugalsko, Španělsko nebo Irsko by se kvůli svému dluhu měly mít na pozoru. A Japonsko, Itálie, Kypr a obzvláště Řecko by se splácením váhat neměly vůbec. Kde už totiž nezbývá fiskální prostor, tam zůstává jen málo možností, připomínají ekonomové.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru