Pozemkové úpravy, jejichž cílem je zpřístupnit a chránit půdu, postupují v České republice velmi pomalu. Trvat mohou vzhledem k dosavadnímu vývoji ještě několik desetiletí. Na základě kontroly za roky 2011 až 2013 to tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Úpravy podle něj zpomaluje také nerovnoměrné čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova, sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.  Podle ministerstva zemědělství se novými pravidly zajistí vyšší čerpání.

"Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí," uvedl NKÚ. Třeba z protierozních opatření se uskutečnilo jen sedm procent, vodní erozí je ale přitom ohrožena zhruba polovina orné půdy a větrnou téměř desetina.

Ministerstvo zemědělství v letech 2007 až 2014 dalo na pozemkové úpravy z různých zdrojů 13 miliard korun, vyčíslil NKÚ.

"Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun," uvedl úřad. Peníze z Programu rozvoje venkova tvořily 34 procent celkových investic do pozemkových úprav.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Na nízké čerpání z Programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy mělo podle NKÚ vliv také pomalé přerozdělování peněz ve Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF).

Ceny pozemkových úprav byly často až o polovinu nižší, než se předpokládalo, ale fond o tom dostal informaci až v průměru po 241 dnech.

"Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. Ministerstvo zemědělství totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně," uvedl NKÚ.

Pravidla už ale ministerstvo loni změnilo. Podle připravovaných podmínek na léta 2014 až 2020 bude se žadatelem podepisována dohoda na již vysoutěženou cenu, čímž podle ministerstva dojde k zajištění vyššího čerpání peněz.

Dopady provedených pozemkových úprav je podle kontrolorů složité vyhodnotit, protože cíle programu jsou dlouhodobé a obtížně měřitelné. Ukazatele nastavené ministerstvem zemědělství o účinnosti pozemkových úprav nevypovídají, tvrdí NKÚ.

Třeba sankce za neplnění protierozních opatření spadají pod ministerstvo životního prostředí, jenže ministerstva v této oblasti nespolupracují.

Do roku 2020 chce ministerstvo zemědělství sledovat reálné dopady úprav. "Například délku cest zajišťujících zpřístupnění pozemků, výměru realizovaných vodohospodářských opatření a protierozních opatření, opatření pro omezení dopadu zemědělského sucha u proplacených projektů," informoval rezort.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru