Prezident Miloš Zeman po čtvrteční schůzce s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dotčených vysokých škol svůj postoj nezměnil a dekrety tří kandidátů na profesuru stále odmítá podepsat, řekl Chládek. Rektoři prezidenta požádali, aby jim své rozhodnutí dal písemně. Poté se obrátí na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), protože jmenování profesorů je sdílenou odpovědností s vládou, řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zeman předal ve čtvrtek dvojici rektorů tajné materiály o údajné spolupráci dvou kandidátů na profesory s represivními složkami bývalého režimu. Hrad je také zveřejnil na svém webu. Jsou podle něj natolik závažné, že věřil, že rektory přesvědčí o jeho rozhodnutí nejmenovat akademiky profesory. Rektory prezident navíc nechal nahlédnout i přímo do složek kandidátů na profesuru s informacemi, které dostal od svého bezpečnostního útvaru. Řekl to na sněmu Hospodářské komory v Praze.

Prezident nedávno oznámil, že trojici kandidátů - Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou - nejmenuje profesory kvůli jejich problémům z minulosti. Ministerstvo školství i akademická obec ale trvají na tom, že všichni splnili veškeré zákonné podmínky pro získání profesorského titulu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

U šéfa Národního galerie Zeman své rozhodnutí zdůvodnil snahou Fajta o dohodu s Komerční bankou na tom, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k jeho ředitelskému platu. V Ošťádalově případě byly důvodem jeho údajné kontakty se Státní bezpečností, u Eichlera pak působení v propagandistických útvarech československé armády.

Ve čtvrtek Zeman řekl, že na schůzce ministru školství Marcelu Chládkovi (ČSSD) a rektorům UK a VŠE předá tajné materiály "týkají se spolupráce se Státní bezpečností, respektive spolupráce s represivními složkami minulého režimu". "Já sám jsem si nesmírně přál tyto materiály uveřejnit, ale protože platí zákon na ochranu osobních údajů, já jako prezident nemohou porušit zákon, nicméně tyto materiály jsou natolik závažné, že věřím, že oba dva rektoři odejdou přesvědčeni, že moje rozhodnutí je správné," dodal.

Rektor Zima uvedl, že v Ošťádalově případě tam nebylo nic, co by se nevědělo už dříve. "Bylo tam uvedeno, že v období 1983 až 1989 přijímal několik zásilek. Jinak nebyl využíván a nikdy nebyl honorován," řekl. Ani rektorku VŠE Hanu Machkovou prezident v Eichlerově případě o své pravdě nepřesvědčil. "Pro mě je zásadní, že má čisté lustrační osvědčení. A doba tehdy byla taková, je to 25 let," uvedla.

O dalším postupu se budou radit na zasedání pléna České konference rektorů (ČKR) příští týden. Podle Zimy se ale jmenovacího ceremoniálu, který se uskuteční 12. června, Zeman s největší pravděpodobností zúčastní. "Asi není důvod se toho nezúčastnit," řekl předseda ČKR Zima. Situace je podle něj odlišná od té na začátku května.

Postoj Hradu, jenž vyšel najevo na začátku května, vyvolal bouřlivé reakce akademické obce. Její představitelé prezidentovo rozhodnutí označili za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Kvůli tomu byli rektoři připraveni bojkotovat slavnostní předávání jmenovacích dekretů naplánované na 7. května. Vzhledem k tomu, že se množily i omluvy nových profesorů, byl ceremoniál odložen. Měl by se uskutečnit v červnu.