Stát bude dostávat větší část z výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společností. Vláda v pondělí schválila návrh novely horního zákona, která podíl zvyšuje na 67 procent. Podíl obcí se tím snižuje z dosavadních 75 procent na 33 procent. Během jednání vlády to uvedl její místopředseda Pavel Bělobrádek. S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí, který trvá na tom, aby byl poměr rozdělení výnosu zachován v současné podobě.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Podle ministerstva průmyslu (MPO), které novelu připravilo, by ale byl postup navrhovaný svazem v rozporu s loňským usnesením vlády, které s navýšením příjmů státního rozpočtu z poplatků počítá. Novelou se ministři zabývali již v březnu, kdy její projednávání odložili. Odklad iniciovala KDU-ČSL. Ministr zemědělství Marian Jurečka tehdy novinářům řekl, že podle lidovců existuje prostor pro zvýšení poplatků. Podle mluvčího ministerstva průmyslu Františka Kotrby ale od března v materiálu k žádným zásadním změnám nedošlo, návrh byl pouze doplněn o ustanovení, které umožňuje čerpat prostředky z části výnosu z úhrad z vydobytých nerostů také ministerstvu práce a sociálních věcí.

Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

MPO už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Novou výší poplatků se v pondělí vláda nezabývala.

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 Kč za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.