Na konci loňského roku vybudovali Nizozemci první solární cyklostezku na světě. Jedná se o 70 metrů dlouhý úsek, který spojuje předměstí Amsterdamu s menší obcí Krommenie. Cyklostezka tvořená solárními panely vytváří elektřinu a zároveň slouží jako komunikace.

Jak píše například zpravodajský portál Huffington Post, oficiálně byla stezka otevřena a spuštěna vloni 12. října a nizozemští inženýři jsou zatím s projektem spokojeni. Půl roku od začátku provozu vyrobila 3000 kilowatthodin, což vystačí na roční provoz jedné průměrné domácnosti.

„Pokud to převedeme na roční výnos, očekáváme více než 70 kilowatthodin na jeden metr čtvereční ročně,“ říká Sten de Wit, mluvčí společnosti SolaRoad, která byla založena na principu spolupráce soukromých a státních institucí. „Podle našich laboratorních výsledků je to horní limit, takže můžeme říci, že první rok projektu je úspěšný,“ dodává Wit.

Cyklostezka je postavená z levnějších, masově vyráběných solárních panelů, které jsou naskládané sendvičovou metodou mezi skleněné desky, silikonovou gumu a beton. „Tahle verze konstrukce unese 12tunový požární vůz bez jakéhokoliv poškození,“ dodává Wit. Panely cyklostezky jsou navíc navrženy tak, aby se samočistily, a tak dokázaly vstřebat nejvíce světla. Jsou vyrobené v podobě listu stromu, lehce nakloněné tak, aby dešťová voda mohla nečistoty z povrchu smývat.

Podívejte se, jak funguje solární cyklostezka (anglicky):

Amsterdamskou cyklostezkou už projelo zhruba 150 tisíc cyklistů a objevila se jen jedna drobná závada na povrchu panelů, na níž nyní konstruktéři pracují.

Výzkumníci strávili pět let bádáním, jakou technologii použít, aby panely takový dopravní nápor vydržely. „Vyvinuli jsme sadu povrchů, které jsou dostatečně robustní na to, aby takovou zátěž unesly,“ říká Stan Klerks, vědec z nizozemské výzkumné organizace TNO.

Navíc pokud se jeden panel poškodí nebo je ve stínu či zanesen špínou, vypne se pouze tato jediná část a cyklostezka jako celek dál vyrábí elektřinu. Výzkumníci ze společnosti SolaRoad chtějí cyklostezku dále testovat a do roku 2016 ji plánují prodloužit téměř na sto metrů.

Solární cesty nejsou tak efektivní jako solární panely umístěné na domech nebo na polích, protože není možné je naklonit podle odrazu slunečních paprsků, takže nezískávají tolik přímého slunečního světla. Jejich výhodou ovšem je, že pracují jako obnovitelný zdroj energie bez produkce emisí, nezabírají přitom půdu navíc a mohou být instalovány v hustě zalidněných oblastech.

Energie ze slunce by mohla být do roku 2050 největším zdrojem elektřiny. Přispěje k tomu i prudký pokles nákladů na vybavení pro výrobu elektřiny ze slunce. Uvedla to ve své loňské zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle zprávy by solární fotovoltaické systémy mohly mít v roce 2050 podíl na výrobě elektřiny až 16 procent a solárně-termální systémy dalších 11 procent.

"Rapidní pokles nákladů na fotovoltaické moduly a systémy v posledních několika letech otevřel nové perspektivy pro využití solární energie jako hlavního zdroje elektřiny v příštích letech a desetiletích," prohlásila generální ředitelka IEA Maria van der Hoevenová.

Solární fotovoltaické panely jsou od roku 2000 nejrychleji rostoucí technologií obnovitelných zdrojů energie na světě. Výroba elektřiny ze slunce má však na celosvětové kapacitě výroby energie stále velmi nízký podíl, necelé jedno procento.

Související