Ať už jde o slavné či méně slavné osobnosti, délka jejich spánku se mění v závislosti na tom, v jaké oblasti působí. Kromě výjimečných případů spí politici a ti, kdo pracují v médiích a v public relations, v průměru více než ti, kdo řídí firmy nebo vysoké finance. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

Nad průměrem prospaných hodin jsou vynálezci a technici, i když například Nikola Tesla, vynálezce a konstruktér elektrických strojů, prý spal denně jen dvě hodiny.

Američan Donald Trump, který patří ke skupině magnátů zabývajících se financemi, tvrdí, že v noci spí tři až čtyři hodiny. Ve své kategorii je však výjimkou.

Leonardo da Vinci si pouze vždy na chvíli zdřímnul. Winston Churchill spal čtyři hodiny denně, americký prezident Barack Obama spí šest hodin denně a Bill Gates sedm hodin. Podle různých studií, které se zabývají optimálním počtem hodin spánku, je však ideální spát denně sedm až devět hodin.

Vynálezce žárovky Thomas Alva Edison (1847–1931) spal v noci čtyři až pět hodin. Také pro vynálezce prvního použitelného telefonu Alexandera Grahama Bella (1847–1922) byl spánek jakousi ne zrovna nezbytnou potřebou: denně naspal čtyři až šest hodin.

Politici obecně spí více; někteří prohlašují, že v noci naspí devět i více hodin. Avšak Obama věnuje spánku jen šest hodin a "železné lady" Margaret Thatcherové stačily čtyři hodiny, aby se opět mohla pustit do práce. Také bývalý italský premiér Silvio Berlusconi nepotřebuje k odpočinku více než dvě až čtyři hodiny denně.

Někteří velcí vynálezci neměli na spaní zkrátka čas: Leonardo da Vinci (1452–1519) si například každé čtyři hodiny na 20 až 30 minut zdřímnul, aby si odpočinul a mohl dlouho do noci pracovat.

Dvoufázovou metodu spánku používal britský premiér Winston Churchill: čtyři a půl hodiny spal v noci a pak si ještě po obědě dopřál pořádnou siestu, která trvala i hodinu a půl.

Kromě techniky krátkých zdřímnutí, kterou praktikoval Leonardo da Vinci, a spánku po obědě, jemuž holdoval Winston Churchill, jsou ještě nejméně další dvě metody, jak si dostatečně odpočinout. Je to takzvaný polyfázový spánek Dymaxion, kdy se spí jen 30 minut, ale vždy po šesti hodinách, a metoda Everyman, kdy se spí až tři hodiny v celku a během dne si člověk dopřeje tři dvacetiminutová zdřímnutí.

Spánek je však zásadní pro dobré fungování mozku. Jeho nedostatek má známé následky, mezi něž patří pokles pozornosti, zmatenost a citová nestabilita. V životě to vede například k chybování lékařů, automobilovým nehodám a asociálnímu chování.