Každý týden míří do jedné švédské kuchyně desítky kilogramů potravin s označením "prošlé". V bednách jsou zbytky ze salátových barů či neprodané suroviny ze supermarketů, tržnic a univerzitní kafeterie. Více než devadesát procent toho, co do kuchyně doputuje, by se normálně rovnou vyhodilo. Cateringová firma Rude Food však umí i toto jídlo upravit a následně ho prodává.

"Je to trend velkých jmen ve světě potravinářského průmyslu, která zavírají svou restauraci na dva týdny a vaří pouze z toho, co jim zbylo. Přicházejí s recepty, jež mají upozornit na nadměrné plýtvání. O jídle se tak snažíme přemýšlet i my," říká zakladatelka Rude Food Zeenath Hasan, která zároveň šéfuje vlastní restauraci.

Rude Food funguje jako nezisková společnost, která dodává pro jiné nekomerční organizace. Pracují zde převážně dobrovolníci vyrábějící veganské pokrmy. Nabídka cateringu je pokaždé jiná – záleží na tom, co do kuchyně dorazí. Nadšenci zpracovávají například červenou řepu či zelí nebo umějí z banánů dodaných supermarketem udělat zmrzlinu.  

Podnik ve švédském Malmö si zatím dokáže vydělat na provozní náklady a do pár měsíců by podle své zakladatelky měl mít vlastního produktového manažera a kuchaře na plný úvazek. Vše přitom začalo jako snaha zabránit plýtvání jídlem. Zeenath Hasan původně začala pro přátele a lokální dodavatele surovin o víkendech servírovat snídani, která byla připravovaná z nepoužitého staršího jídla.

Zájem o trochu jiné jídlo však mělo stále více lidí a okruh příznivců se začal rozšiřovat. V současné době si tak může přijít posnídat kdokoliv.

Švédská restaurace a catering nejsou jediní, kteří se snaží maximálně zužitkovat potraviny. Jídelní lístek v březnu otevřené restaurace WasteED na americkém Manhattanu zase nabízí pokrmy ze zničených jablek, hrušek, den starého pečiva či odřezků masa. "Součástí projektu je také vzbuzení otázky, co už je odpad a co ještě ne," vysvětluje kulinářský ředitel Adam Kaye.

Myšlenka vytvořit WasteED vznikla podobně jako u švédského cateringu. Šéf restaurace Blue Hill Dan Barber přemýšlel, jak nejlépe zužitkovat zbylé suroviny. Strávník na talíř dostane například kus z hlavy ďasa mořského, kterou by však kuchař v běžné restauraci kvůli vzhledu vyhodil. Večeře tady přijde na 15 dolarů, tedy více než 350 korun.

O maximální využívání surovin se snaží i další společnosti. Některé z nich pravidelně posílají zbytky jídla na charitu a jiné se snaží potraviny využít jako zdroj energie. "Bylo to správné rozhodnutí a také se nám vyplatilo ekonomicky," komentuje šéf společenské odpovědnosti Paul Crewe z britského obchodního řetězce Sainsbury's rozhodnutí, že budou nepoužité zboží měnit na energii využívanou v rámci firmy. Podle něj je to pro podnik levnější, než kdyby jídlo vozil na skládku.

Otázku nadměrného vyhazování potravin například řeší i francouzští poslanci, kteří schválili zákon proti plýtvání. Podle nich by měli obchodníci neprodané jídlo věnovat charitě nebo zemědělcům na krmivo pro zvířata. V Česku mohou výrobci a prodejci potravin darovat jídlo potřebným, aniž by museli platit daň z přidané hodnoty.

Související