Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i nemocnicích a školách. Vláda premiéra Alexise Tsiprase, která se potýká s rostoucím nedostatkem peněz, si oficiálně od daných institucí finance půjčuje, aby mohla zaplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců. S opatřením podle agentury Reuters navzdory počátečnímu odporu nyní souhlasí i prefekti a další představitelé místních samospráv.

Parlament o 300 zákonodárcích schválil opatření většinou 156 hlasů poslanců vládní koalice levicové formace Syriza a nacionalistických Nezávislých Řeků. Opozice označila tento krok za neústavní.

Podle agentury AFP se tak vláda dostává k třem miliardám eur, využitelným v následujících dvou týdnech.

Volná hotovost má být v rámci plánu převedena na řeckou centrální banku, která za ni vydá krátkodobé cenné papíry s úrokem 2,5 procenta. "Peníze budou přinášet lepší úroky (než v bankách)," řekl zákonodárcům vládní mluvčí.

Proti plánům na převod peněz do centrální banky se tento týden zdvihl odpor mezi starosty obcí i vedoucími zhruba 1400 nejrůznějších institucí, jejichž činnost je tak ochromena. Obecní zaměstnanci v pátek na protest proti plánu zorganizovali tříhodinovou stávku.

Po sobotním setkání s premiérem Tsiprasem však prefekti a další představitelé místních samospráv s převodem peněz souhlasili. "Dostalo se nám ujištění, že opatření je nouzové a dočasné, takže se v brzké době stane nepovinným," prohlásil podle Reuters šéf svazu řeckých regionů ENPE Kostas Agorastos.

Podle médií si vláda prodlužuje po finanční stránce život nejméně do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo - alespoň podle očekávání Atén - padnout konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto do 24. dubna.

Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Související