Zadlužené Řecko by mělo výrazně postoupit v jednáních s věřiteli, aby si zajistilo zbývající peníze ze záchranného programu. Řekl to šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem, tedy jeden z klíčových zástupců mezinárodních věřitelů.

Řecký ministr financí Janis Varufakis je přesvědčen, že jednání v posledních týdnech pokročila. Eurozóna a Řecko by podle něj k dohodě dospěly dřív, kdyby věřitelé rozdělili výplatu peněz pro Řecko na více částí. To ale Dijsselbloem odmítl.

Varufakis  na svém blogu mimo jiné napsal, že Řecko nabídlo ústupky v některých reformách, které po něm požadují jeho mezinárodní věřitelé výměnou za další peníze ze záchranného programu. 

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Řecko a jeho věřitelé v eurozóně již několik týdnů jednají o plánu reforem, který má Řecko předložit, aby mohlo dostat zbývající část pomoci z mezinárodních záchranného programu. Země se potýká s nedostatkem hotovosti a peníze by jí pomohly vyhnout se hrozícímu státním bankrotu. Jednání se ale zadrhla. Atény usilují o obecnou politickou dohodu, eurozóna ale zčásti i kvůli poklesu důvěry trvá na detailní a komplexní dohodě.

"Byla to naprosto zásadní debata," řekl podle agentury Reuters Dijsselbloem po setkání ministrů financí eurozóny v lotyšské metropoli Rize. "Doufali jsme, že dnes budeme mít kladné výsledky a dohodu, na jejímž základě bychom mohli učinit rozhodnutí. K tomu ale máme pořád ještě daleko," sdělil.

"Stávající neshody s našimi partnery nejsou nepřekonatelné," napsal ministr na blogu. Řecká vláda je podle něj ochotna racionalizovat penzijní systém, například omezením předčasného důchodu, pokračovat v částečné privatizaci státního majetku, zabývat se nesplácenými pohledávkami, vytvořit nezávislou daňovou komisi a podpořit soukromé podnikání.

Rozdíly, které přetrvávají, se podle řeckého ministra týkají toho, jak "chápeme vztahy mezi různými reformami" a vnějším prostředím. Varufakis také zopakoval, že eurozóna musí opustit "přístup, který selhal".

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur do zhodnocení nových reformních plánů. Řecko slíbilo, že se s partnery dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír prohlásil, že závěrečný termín pro dosažení dohody je nyní konec června. Po tomto datu platnost záchranného programu totiž vyprší.

Ministři financí eurozóny se mají příště setkat 11. května v Bruselu. Několik činitelů eurozóny ale agentuře Reuters sdělilo, že dohodu ani tehdy nečekají. Řecko má následující den uhradit 750 milionů eur v dlužné splátce MMF.

"Hovořil jsem se svými kolegy v Aténách a oni jsou pevně rozhodnuti dospět k dohodě. Vědí, že času ubývá," citovala agentura Reuters předsedu euroskupiny Jeroena Dijsselbloema.

Související