Palestinští radikálové odpálili ve čtvrtek večer z Pásma Gazy přinejmenším jednu raketu na území jižního Izraele. Informovala o tom v pátek světová média. Izraelská armáda následně palbu opětovala. Při incidentu, který se odehrál na závěr izraelského Dne nezávislosti, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani žádné škody.
Izraelská armáda v odvetě na vypálení rakety z Pásma Gazy mířila své střely na základnu v Pásmu Gazy využívanou radikálním hnutím Hamás, které palestinské území u Středozemního moře ovládá. Zástupci Hamásu už potvrdili dopad dvou raket na jejich cvičiště. Nikdo prý ale nebyl zraněn.
Do čtvrtečního večera probíhaly v Izraeli oslavy výročí vyhlášení nezávislosti státu v roce 1948. Na jejich průběhu se dopad rakety nijak výrazně nepodepsal. Sirény se rozezněly především v okolí jihoizraelského města Sderot a v několika dalších obcích na hranici s Pásmem Gazy.
Podle izraelské armády se jednalo o první letošní raketu vypálenou z Pásma Gazy na území Izraele, naposledy Hamás jih země ostřeloval loni v prosinci.
Německo dodá Izraeli vojenskou ponorku. Může prý nést jaderné střely - čtěte ZDE
Izrael otestoval Davidův prak, nový protiraketový obranný systém - čtěte ZDE
Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás vedly loni v létě padesátidenní válku, která si vyžádala životy 73 obyvatel Izraele, z toho 67 vojáků a šesti civilistů, a více než 2100 Palestinců. Velká část Pásma Gazy, ve které žije asi 1,8 milionu obyvatel, byla zničena.
K "narozeninám" nové stíhačky od USA
Spojené státy dodají Izraeli v příštím roce nové bojové letouny F-35.
U příležitosti oslav izraelského Dne nezávislosti to ve čtvrtek ve Washingtonu uvedl americký viceprezident Joe Biden. Ujistil také, že případná dohoda s Íránem o jeho jaderném programu neohrozí bezpečnost Izraele.
Podle Bidena jsou stroje F-35 to nejlepší, co má USA k dispozici, a Izrael jako nejbližší spojenec Washingtonu na Blízkém východě bude jediným státem, který letouny dostane.
USA si chtějí být podle Bidena jisté, že si židovský stát zachová i do budoucna ve vojenské oblasti "kvalitativní převahu" nad svými nepřáteli.
Biden směrem k publiku, v němž se shromáždili hlavně Izraelci a příslušníci americké židovské komunity, rovněž prohlásil, že jakákoli budoucí dohoda o íránském jaderném programu bude zajišťovat izraelskou bezpečnost.
USA spolu s pěti dalšími velmocemi (Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo) vyjednaly na počátku dubna s Íránem rámcovou dohodu.
Do konce června by měla být vypracována dohoda konečná, která by omezila íránský jaderný program a umožnila zrušit protiíránské sankce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednání s Íránem a jeho dosavadní výsledky dlouhodobě kritizuje.
Palestina přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Hodlá stíhat Izraelce - čtěte ZDE
Konečné výsledky izraelských voleb ubraly křeslo arabské kandidátce - čtěte ZDE
Bidenova účast na akci pořádané izraelským velvyslanectvím v USA je podle Reuters další známkou, že se Washington snaží o uvolnění napětí ve vztazích s Izraelem, jež především mezi prezidentem Barackem Obamou a premiérem Netanjahuem vyvolal právě rozdílný postoj k jednání s Teheránem.
Izrael koupil v roce 2010 19 strojů F-35 za 2,75 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun). V únoru podepsal smlouvu na nákup dalších za zhruba tři miliardy dolarů (asi 76 miliard korun). První z letounů Izrael podle Bidena dostane na konci roku 2016, poslední stroj by měl dorazit v roce 2021.