Řecku potrvá několik desetiletí, než se dokáže hospodářsky postavit na nohy. Eurozóna nemůže očekávat zásadní změny během několika málo let. V televizi ARD to řekl bývalý německý eurokomisař Günter Verheugen. Problém Řecka podle něj spočívá v tom, že země vůbec není konkurenceschopná.

Politici podle Verheugena zamlčují, že záchrana Řecka je dlouhodobá záležitost. "Je to něco, co potrvá přinejmenším celou jednu generaci," prohlásil Verheugen. "Naši politici by konečně měli říct pravdu, říct, že ministři financí jsou snílci, když tvrdí, že Řecko bude za tři roky stát na vlastních nohou," uvedl bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie. 

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Verheugen podotkl, že o tříletém horizontu záchrany Řecka se mluvilo už v roce 2010 při schvalování prvního záchranného balíčku pro Atény. Letos v únoru přitom eurozóna prodloužila do konce června platnost druhého balíčku a odborníci nevylučují, že bude nutné poskytnout zadlužené zemi i další podporu.

"Problém je, že Řecko není konkurenceschopné v ničem, možná s výjimkou cestovního ruchu," uvedl Verheugen. Podle něj je třeba připravit dlouhodobý koncept, který by umožnil nastartovat reálnou ekonomiku středomořské země. "Uvést Řecko do konkurenceschopného stavu je záležitost desítek let, je ale třeba s tím teď začít," řekl bývalý eurokomisař.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijala země hospodářské reformy, v zemi se však následně zvýšila nezaměstnanost a propadl se hrubý domácí produkt.

Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé nyní čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur (200 miliard korun) do zhodnocení nových reformních plánů. Řecko slíbilo svým partnerům, že se s nimi dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla a zůstávají na mrtvém bodě. 

Atény peníze potřebují na výplatu penzí a mezd státním zaměstnancům. V květnu má také ve dvou splátkách zaplatit MMF 973 milionů eur (26,7 miliardy korun). Pokud Řecko peníze nezíská, hrozí mu platební neschopnost a hrozí i jeho odchod z eurozóny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru