Eurozóna by mohla zmírnit dluhovou zátěž Řecka, pokud Atény uskuteční reformy, které v rámci záchranných úvěrů slíbily věřitelům.

Řekl to v pátek Jeroen Dijsselbloem, šéf takzvané euroskupiny, která seskupuje ministry financí eurozóny. Připomněl, že eurozóna se v listopadu 2012 zavázala pomoci Řecku s dluhem, pokud Atény splní svou část dohody.

"Své části dohody se budeme držet," řekl Dijsselbloem ve washingtonském Petersonově institutu.

Eurozóna podle šéfa euroskupiny sice není ochotna prominout Řecku žádnou z půjček, které mu od roku 2010 poskytla v rámci dvou záchranných balíků v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun), nicméně může uvažovat o prodloužení splatnosti jistiny a o snížení úroků.

Atény ale nejprve musejí uskutečnit dohodnuté reformy, zdůraznil šéf euroskupiny. K nim musí patři i reforma důchodového systému, jehož současná podoba není podle něj udržitelná.

Nová řecká vláda vedená radikální levicí po svém lednovém nástupu odmítla pokračovat v úsporné politice svých předchůdkyň a zpochybnila i dohodnuté reformy. Začala naopak požadovat po věřitelích, aby s ní začali jednat o podstatném zmírnění dluhové zátěže.

Nyní však Atény už od února jednají s mezinárodními věřiteli o uvolnění posledních 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, jeho podmínkou je ale předložení programu reforem. Řecko zatím nepřišlo s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.

Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, dojdou mu zřejmě už příští měsíc zdroje na úhradu splatných dluhů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru