Premiér České republiky Bohuslav Sobotka na zahájení Exportního fóra ve čtvrtek zástupcům největších českých vývozců slíbil, že vláda nebude zvyšovat firemní daně. "Nepočítáme s tím, že bychom měnili sazby daní. Zvýšíme daň z hazardu a budeme se soustředit na zvýšení výběru daní, na boj s daňovými úniky," uvedl premiér na přímý dotaz zástupce jedné exportní firmy.
Jedním z kroků, které podle Sobotky přinesou více peněz do rozpočtu, bude spuštění centrální elektronické evidence tržeb, která má přinést deset miliard korun. Podle něj bude v provozu od ledna 2016.
Další z obav, která zazněla od představitele Asociace exportérů Otty Daňka, byla, zda se vláda chystá opět zavést povinnost firem platit první tři dny nemocenskou za své zaměstnance. Podle propočtů Asociace by to totiž exportním firmám zvedlo náklady až o čtyři miliardy korun za rok.
Podle Sobotky je řešení tohoto problému na tripartitě. "Pokud se firmy a odbory ohledně tohoto nějak dohodnou, tak to budeme jako vláda respektovat," uvedl premiér. Pokud k dohodě nedojde, tak tuto otázku vláda otevírat nebude.
Firmy také zajímalo, zda vláda bude nějak přímo podporovat export do Ruské federace. Podíl vývozu do Ruska na celkovém exportu představuje přibližně tři procenta celkového exportu. Podle Sobotky nemá vláda žádné možnosti, jak exportérům přímo pomoci.
"Dá se předpokládat, že sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko, budou prodlouženy do konce letošního roku," řekl. Případné omezení sankcí podle něj bude záviset na plnění takzvaných minských dohod. "EU nebude chtít sankce snižovat do doby, než bude zaručeno, že se minský proces naplní a zrealizuje," řekl. Debata o snížení sankcí vůči Rusku podle něj bude moci přijít na přelomu letošního a příštího roku.
"Nicméně hledáme možnosti v tom, jak pomoci firmám, aby se orientovaly na jiné trhy. Posílili jsme ambasády na perspektivních trzích, aby firmy měly alternativy," uvedl Sobotka. Podle něj nemohl nikdo ještě před třemi lety tušit, že Putin výrazně změní politiku Ruska, které se v té době zdálo být velice perspektivním trhem.
Klíčovou roli pro podporu exportérů budou také podle něj hrát instituce EGAP a Česká exportní banka. Sobotka se jasně vyslovil pro zachování jejich autonomie, spekulace ohledně jejich slučování či jiných změn jsou podle něj předčasné.
Ministr průmyslu Mládek: Vztahy s Čínou se výrazně posunuly
Na exportním fóru promluvil také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Vláda si podle něj vytýčila podpořit české exportéry na ruském a čínském trhu. "U Číny jsme se výrazně posunuli, i přes snahy takzvaných exportérů lidských práv, kteří se snažili tomuto úsilí házet klacky pod nohy," uvedl Mládek.
Podle něj by se české firmy měly na čínském trhu profilovat jako dodavatelé technologií.
Naopak snaha protlačit české firmy na ruský trh se vládě podle Mládka moc nevyvedla, díky ukrajinské krizi a následným sankcím. "Jsme teď v módu minimalizace škod a snažíme se minimalizovat dopady sankcí na exportéry," uvedl Mládek.
Podle něj je zásadním problém Ruska nízká cena ropy a slabý rubl. Díky tomu dnes na ruském trhu neexistuje poptávka po produktech českých firem.
Mládek také zmínil, že by se mu líbilo, kdyby se mu podařilo přesvědčit výrobce amerického výrobce elektromobilů Tesla Motors, aby investoval v Česku. "Máme tu velkou automobilovou tradici a vyvážíme také hodně elektřiny," zdůvodnil své tvrzení ministr.
Jak se loni dařilo českému exportu
Ve srovnání s rokem 2013 stoupl vývoz o 13,5 procenta. Zahraniční obchod tak skončil přebytkem 447,5 miliardy korun. To v meziročním srovnání představuje nárůst o více než 96 miliard korun. Celkem se z Česka vyvezlo zboží za 3,6 bilionu korun. "Byl tak opět vytvořen rekord v dějinách České republiky," okomentoval čísla ve studii její autor Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
Hlavními destinacemi pro české exportéry byly země Evropské unie, tam směřovaly loni více než čtyři pětiny veškerého vývozu. Nejsilnější pozici z EU si pak dlouhodobě drží Německo, kam směřuje více než třetina celkového exportu. Do této země se z Česka loni vyvezlo o šestnáct procent více zboží v celkové hodnotě přes 1,1 bilionu korun.
Do Ruska, na které byly uvaleny sankce ze strany Evropské unie a Spojených států amerických, loni putovalo zboží za 113 miliard korun. Vývoz do této destinace tak stále není pro českou ekonomiku jako celek nijak významný, z celkových exportů totiž představuje pouze 3,1 procenta. Zhruba dvě třetiny veškerého vývozu do Ruska tvořily stroje a dopravní prostředky.
Dovoz z Ruska je mírně vyšší, jeho celková hodnota loni dosáhla zhruba 130 miliard korun - tedy o něco více než čtyři procenta ze všech dovozů ze zahraničí. Zdaleka nejvíce k nám z Ruska proudí minerální paliva, která se na celkových importech loni podílela osmdesáti procenty.
Asociace rovněž hodnotí Rusko spolu s Ukrajinou a Řeckem jako riziková teritoria pro české vývozce. "V Rusku se loni propadly prodeje vlivem konfliktu s Ukrajinou a vzájemných sankcí o téměř tři miliardy korun. Na Ukrajině tržby klesly o dvanáct miliard," píše ve studii Daněk.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Velice příznivě se podle Daňka projevily na výkonu exportérů intervence České národní banky z listopadu 2013, kterými ČNB oslabila českou měnu nad 27 korun za euro. Vývozcům tento krok přinesl přímo téměř 202 miliard korun. Čistý přínos, po odečtení negativního vlivu oslabení koruny na importéry, činil téměř 22 miliard korun. "Myslím, že intervence byly dobrou věcí pro český export," říká Jiří Grund, předseda asociace exportérů.
"Stát navíc získal 4,4 miliardy korun z daní a odvodů na pojištění a mandatorní výdaje státu naopak klesly odhadem o 3,7 miliardy kvůli snížené nezaměstnanosti," uzavírá studii Daněk.
