Přidělování peněz pouze podle počtu žáků by mělo skončit a školy by měly dostávat prostředky i podle toho, jak budou jejich absolventi úspěšní nebo zda jde o obor, o který je podle úřadů práce i jednotlivých firem zájem.

Na těchto závěrech se shodli experti na konferenci Financování vzdělávání, kterou pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci se společností Economia.

Zároveň by střední školy měly dostávat peníze až na základě toho, co se rozhodnou vyučovat. "Současný stav vypadá tak, že škola nejprve dostane peníze na základě počtu žáků. My to chceme změnit v tom smyslu, že by peníze následovaly až na základě nabídky školy," zdůrazňuje Václav Pícl pověřený řízením Národního ústavu pro vzdělávání.

Školám by tak podle něj odpadly starosti s tím, že musí přizpůsobovat osnovy až celkovému objemu peněz, které dostanou. "Celá diskuze by měla být o tom, aby ředitel nemusel brát za každou cenu každého žáka, jen aby zaplnil kapacitu," dodává ředitel strojírenské společnosti Elcom Jiří Holoubek.

Cílem chystaných změn je zvýšit počet studentů v oborech, o které je na trhu práce zájem. V současné době jde podle odborníků hlavně o technické profese. "Ačkoliv průmysl dosahuje v dnešní době špičkových výsledku, tak je technické vzdělávání trochu popelkou," myslí si Holoubek.

V regionech by pomohl profesní bakalář

Kromě středních škol, které jsou v posledních měsících hlavním předmětem diskuze, by se změna financování měla dotknout i vysokých škol.

Podle náměstka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Jaromíra Vebera by se od počtu studentů mělo v budoucnu odvíjet zhruba 75 procent peněz, které školy dostanou. Zbytek by měl naopak odrážet specifika jednotlivých oborů.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Máme například představu, že bychom do toho měli zahrnou 3 až 5 procent společenské potřeby vysokoškoláků - když za mnou přijdou například z ministerstva zdravotnictví, že stárnou ambulanti a je nutné zvýšit počet mediků," uvádí.

Peníze by na vysoké školy měly proudit také na základě toho, zda jde o profesní či akademický studijní program. Zároveň ale zdůrazňuje, že v žádném případě nechce, aby se vyučovaly pouze profesní bakalářské obory, tedy obory, které budou od prvního ročníku silně zaměřené na praxi. "Vůbec si nemyslím, že by to měla být jediná cesta, tradičních kamenných technických univerzit by se podle mého názoru nemělo týkat," říká s tím, že by ale mohlo jít o řešení pro regionální vysoké školy, které by tak svým absolventům zajistily lepší uplatnění.

Kde utíkají peníze

Pokud jde o technické školy, tak vidí cestu v takzvaném duálním systému. V rámci toho by vysoké školy měly být propojené s firmami, zapojit do výuky jejich odborníky a zaměřit pak výuku na potřeby těchto zaměstnavatelů, včetně praxe. "Mohla by tam být i motivace, že za každý semestr dostanou studenti od firmy určitou formu stipendia," popisuje.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Ani "přesunutí peněz" z humanitních programů, kde absolventům hrozí, že ve svém oboru nenajdou uplatnění, do technických, ale podle něj nevyřeší všechny problémy s financováním vysokých škol. S efektivním vynakládáním prostředků je podle něj už teď problém i v případě technických škol.

Pro mnohé z nich je totiž typické, že naberou obrovské množství studentů, které následně "prosejí". Do druhého ročníku jich následně pustí už třeba jen polovinu. "Když vidíme, že nám za první rok uteče nějakých 9 tisíc studentů a vynásobíme to zhruba 50 tisíci za osobu, tak nám uteče téměř půl miliardy," upozorňuje Veber.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru