Posledních 22,5 milionu korun rozdělí Nadace Open Society Fund Praha mezi 22 projektů, které pomáhají v Česku nejen v konkrétních projektech zaměřených na rovné šance, ale také zvyšování povědomí o tématu diverzity ve společnosti, které se někdy zužuje pouze na polemiku o kvótách pro ženy a muže ve vedoucích pozicích.

Třináct podpořených projektů je zaměřeno na rovné příležitosti žen a mužů a devět na snižování domácího násilí. Po podpisu posledních grantových smluv bude z programu Dejme (že)nám šanci v Česku financováno celkem 55 projektů za 155 milionů korun. 

Díky Norským fondům nadace podpoří fungování několika miniškolek a zavádění flexibilních pracovních režimů například v Brně, Valašském Meziříčí nebo v pražských Horních Počernicích. Vznikne také analýza postavení a rovných příležitostí mužů a žen na moravském venkově, celostátní osvětová kampaň k problematice nerovného odměňování žen a mužů nebo sociologický průzkum na téma odlišnosti ve vnímání korupce mezi muži a ženami.

"Během dubna počítáme s podpisem smluv s vítěznými žadateli a od května se projekty budou moci rozběhnout," upřesnila manažerka programu Dejme (že)nám šanci Barbora Hořavová krok, který bude následovat po oznámení výsledků. "Dělali jsme maximum pro to, aby mohly projekty začít co nejdříve a využily se peníze, které má Česko k dispozici," dodala.

V oblasti prevence domácího násilí vítězné projekty zajistí například komplexní právní pomoc a psychoterapii obětem domácího násilí ve Středočeském kraji, vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví nebo vyčíslení ekonomických dopadů domácího násilí na veřejné rozpočty ve zdravotnictví. V Jihočeském kraji vznikne systém práce s násilnými osobami a na Vimpersku krizová pomoc obětem domácího násilí, která bude zahrnovat konzultace, poradenství i psychoterapii.

Diverzita ve firmách

Jedním z projektů, které již grant z Norských fondů získaly a na němž dlouhodobě spolupracuje i mediální dům Economia, je program Bereme ženy na palubu, který zastřešuje platforma Byznys pro společnost. Jeho cílem je dostat více žen do rozhodovacích pozic. Zaměřuje se na státní podniky, městské firmy a společnosti kotované na burze.

"Prostřednictvím série interního vzdělávání a informační roadshow chceme zasáhnout do vnitřního prostředí ve firmách a docílit změny pohledu managementu firem na tuto problematiku," uvedla předsedkyně platformy Pavlína Kalousová.

Jde o projekt výjimečný v tom, že od samotného počátku propojuje velké zaměstnavatele, stát a instituce i zahraniční zkušenosti. "Firmy, se kterými pracujeme, mají zájem nejen dlouhodobě pracovat na interních personálních cílech a změnách, ale také velmi aktivně popisují překážky, kterým čelí jak v Česku, tak v Evropě," uvedla Kristina Svobodová, projektová manažerka platformy Byznys pro společnost.

Jedním z nástrojů, jež mají k větší pestrosti ve firmách pomoci, je také Evropská charta diverzity, v níž se přední zaměstnavatelé hlásí k závazku rozvíjet tolerantní pracovní prostředí. Chartu podepsaly první tři desítky tuzemských firem, jsou mezi nimi například Česká spořitelna, ČSOB, Plzeňský Prazdroj, Zentiva, Skupina ČEZ nebo Unilever. Jinými slovy tím firmy říkají, že chtějí mít pestrobarevné pracovní kolektivy, kde budou muži i ženy, mladí i staří, zdraví i postižení společně pracovat v souladu a v početní rovnováze.

"Podle průzkumů přiznává 83 procent evropských firem, které diverzitu zavedly, že jim to pomohlo v byznysu," dodala Kalousová.

Rovné šance v politice

Z Norských fondů byl také hrazen nedávný výzkum Sociologického ústavu akademie věd pro Fórum 50 %, který zjišťoval, jaký zájem mají ženy o reálné zapojení do politického života.

Z průzkumu vyplynulo, že většina lidí považuje současné zastoupení žen v politice za nedostatečné, 62 procent se dokonce domnívá, že je potřeba vstup žen do politiky aktivně podporovat. Nepotvrdil se stereotyp, že by ženy projevovaly menší zájem o politiku než muži. 

"Zastoupení žen v politice považuje za nedostatečné 59 procent dotázaných, nejvíce kriticky je přitom přijímáno zastoupení žen ve vrcholné politice. Přes 62 procent dotázaných se domnívá, že je potřeba aktivně podporovat vstup žen do politiky," uvedla spoluautorka výzkumu, socioložka Marta Vohlídalová.

Výzkum ukázal, že ženy deklarují obdobný zájem o politiku jako muži, sledují podobná média v podobné míře jako muži a vykazují také podobnou míru občanské a politické angažovanosti.

"Není pravda, že ženy o politiku nemají zájem. Tento argument často slýcháme jako zdůvodnění, proč jich je v politice málo. Mnohem více než nezájem žen jsou přitom na vině předsudky, potíže se slaďováním rodinných povinností a systém sestavování kandidátních listin," komentuje výsledky ředitelka Fóra 50 %, Jana Smiggels Kavková.

Související