Sněmovna schválila rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby.

Proti novele protestoval především Energetický regulační úřad. Varoval, že ministerstvo průmyslu nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Poslanci neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních elektráren na menší.

Novela prošla nejtěsnější většinou: Hlasovalo pro ni 86 poslanců a přesně toto množství bylo zapotřebí. Podpořila ji koalice, opozice se převážně zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.

Poslanci zamítli sporný návrh, který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší, a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona.

Poslanci odmítli návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale nepodařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu. Podle Kováčika by měly dostat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kterého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu.

Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu, jak doporučoval výbor pro sociální politiku. Naproti tomu schválili návrh tohoto výboru, který má více ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti. U těchto smluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne jejího uzavření. Pokud spotřebitel změní odběratele, pak by mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní lhůta by byla patnáctidenní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Poslanci také přijali řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Mládek už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.

Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že žádný odběratel kvůli novému způsobu placení poplatku za obnovitelné zdroje nezaplatí víc než dosud, někteří by údajně naopak mohli ušetřit. Mládek poslancům řekl, že sice nemůže zaručit, jaké budou ceny energií, protože nesestávají pouze z příspěvků na obnovitelné zdroje, zaručil se však za to, že zdrojem případného zdražení energií nebude přijatá novela.

Novela má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.

Zákon také zřizuje Radu ERÚ, která má úřad řídit. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková ale varuje, že zřízení rady povede k politizaci ERÚ.

ERÚ: Novela poškodí ty, kteří platí energii

Novela energetického zákona zhorší postavení těch, kteří platí energie, řekl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Důvodem má být mimo jiné to, že firmy z oblasti energetiky, které ERÚ reguluje, budou moci po úřadu při stanovování tzv. regulované ceny požadovat započtení většího objemu svých nákladů než dosud.

Například u elektřiny tvoří regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny. Jsou v ní zahrnuty například poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečné ceny tvoří takzvaná silová elektřina. Je neregulovanou složkou a dodavatelé si ji určují sami.

"Stále se domníváme, že v zákoně je celá řada věcí, která zhorší postavení těch, co platí energie," řekl Chvojka. Podotkl, že dosud si mohly dát regulované subjekty do nákladů jenom omezenou část svých nákladů, což se změní. "Do budoucna budou moci tyto společnosti dát mnohem větší podíl nákladů do regulovaných složek a ERÚ jim bude muset ze zákona vyjít vstříc," dodal Chvojka.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru