Řecko prodalo šestiměsíční pokladniční poukázky v hodnotě 1,14 miliardy eur (31,2 miliardy korun) a penězi z této emise pokryje splátku jiných krátkodobých dluhopisů.

Zahraniční investory, kteří už se odmítají podílet na refinancování řeckého krátkodobého dluhu, plně nahradily domácí banky, které musely zaplnit mezeru v částce 350 milionů eur. Oznámilo to ve středu řecké ministerstvo financí.

Řecko nyní žije od jedné splátky dluhu ke druhé a peníze na jejich pokrytí získává stále obtížněji. Na trh dlouhodobých dluhopisů nemá přístup a oficiální zahraniční věřitelé mu odmítají uvolnit zbytek financí ze záchranného balíku, dokud se s nimi vláda vedená radikální levicí nedohodne na dostatečném programu reforem.

Poukázky prodala vláda stejně jako při březnové aukci za 2,97 procenta, což byl jejich nejvyšší výnos za 11 měsíců. Atény si tak nyní půjčují na půl roku takřka dvakrát dráž, než si na deset let půjčuje Portugalsko. To přitom v minulých letech spadlo do podobné dluhové krize jako Řecko.

V dubnu musí Řecko splatit pokladniční poukázky v celkovém objemu 2,4 miliardy eur a 15. dubna jej čeká splátka miliardové emise tříměsíčních poukázek. Ve čtvrtek navíc musejí Atény vyrovnat Mezinárodnímu měnovému fondu splátku zhruba 450 milionů eur.

Řecká vláda se už MMF zavázala, že splátku vyrovná včas, třebaže se v ní minulý týden objevily hlasy, že Atény by namísto toho mohly tyto peníze použít na platy a důchody.

Pokladniční poukázky se splatností maximálně do 12 měsíců jsou nyní jediným zdrojem úvěrů pro řeckou vládu. Atény už ale letos dosáhly u těchto emisí limitu, který mu věřitelé stanovili na 15 miliard eur ročně.

Evropská centrální banka (ECB) odmítá řecké výzvy ke zvýšení tohoto limitu a poukazuje na to, že smlouvy o Evropské unii zakazují monetární financování vlád. Řecké banky, které už jsou takřka výlučnými kupci vládních poukázek, tak mají od ECB zakázáno zvyšovat hodnotu těchto emisí ve svém držení. Banky tyto poukázky využívají jako zástavy pro refinanční úvěry od ECB.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Eurozóna koncem února předběžně souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Pokud Řecko nezíská další pomoc, tak v případě plnění všech dluhových závazků by mu měly dojít 20. dubna peníze.