Rusko počká na to, jak se Řecko bude stavět k protiruským sankcím Evropské unie, než začne uvažovat o možnostech hospodářské pomoci této zemi. V rozhovoru pro agenturu Reuters to naznačil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Řecký premiér Alexis Tsipras se příští týden chystá na cestu do Ruska, v Moskvě bude jednat 8. dubna.

Podle mluvčího hlavy ruského státu Vladimira Putina je příliš brzy na to, aby se mohlo před setkáním obou státníků mluvit o jakékoli možnosti poskytnutí finanční pomoci Řecku, které trpí nedostatkem peněz. "Vztahy mezi Moskvou a Evropskou unií budou projednány na základě politiky bruselských sankcí a chladného aténského postoje k této politice," řekl Peskov.

Rusko chce, aby EU zrušila sankce zavedené za postoj Moskvy ke krizi na východní Ukrajině a doufá, že dostane podporu od některých členských států EU, zejména Maďarska a Řecka.

"My se sankcemi nesouhlasíme. Domníváme se, že je to cesta, která nikam nevede. Podporujeme názor, že je zapotřebí dialog a diplomacie," řekl Tsipras v nedávném rozhovoru pro agenturu TASS. Ze zveřejněných citací nicméně nebylo jasné, zda bude mít řecká vláda v této souvislosti odvahu další prodloužení platnosti sankcí zavedených EU blokovat.

Ihned po nástupu do funkce v lednu se nová řecká vláda nejprve distancovala od protiruské kritiky kvůli pokračujícím bojům na Ukrajině, aby ji nakonec odkývla, ale s poukazem, že souhlas Atén není žádnou samozřejmostí.

V nynější chvíli Atény doufají, že Moskva zruší odvetné embargo namířené proti zemím Evropské unie na zemědělské produkty alespoň v případě Řecka, pro které jsou tyto komodity jeho hlavním vývozním artiklem. Řecko by si rovněž přálo, aby mu Moskva dala slevu z ceny plynu dováženého z Ruska.

Již jako premiér

Tsipras navštívil Moskvu naposledy loni v květnu jako šéf nejsilnější levicové opoziční strany. Tsipras tehdy odmítl uznat legitimitu nové ukrajinské vlády vzešlé z revoluce započaté na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan). Tvrdil, že jsou v ní fašistické živly. Zároveň odsoudil politiku Západu vůči Ukrajině a vyjádřil podporu separatistickým referendům, která se konala na územích mimo kontrolu Kyjeva. Rovněž vyslovil názor, že EU, v níž prý panuje "demokratický deficit", si chce podřizovat vlády na Ukrajině a v Řecku.

Tsiprasova levicová formace SYRIZA již představila svůj postoj k unijní zahraniční politice v Evropském parlamentu, kde od voleb loni v květnu její poslanci přijali řadu proruských postojů, včetně hlasování proti asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou.

Mluvčí SYRIZY pro zahraniční vztahy Kostas Isychos loni odsoudil západní sankce proti Rusku jako "neokoloniální bulimii" a vyzdvihl bojové úsilí proruských separatistů v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Stranický manifest SYRIZY z roku 2013 vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance (NATO) a k uzavření americké vojenské základny na Krétě. Od té doby ale svůj kritický postoj k alianci SYRIZA poněkud zmírnila.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru