Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které připadají na neděli následující vždy po prvním jarním úplňku. Příroda se probouzí, a stejně jako se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jde o oslavy života. Za sebou tedy máme šest postních nedělí, po poslední, Květné nastoupil pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, o němž zvony utichly a "odletěly do Říma", a Velkým pátkem. Před námi je Bílá sobota, Hod boží velikonoční a Červené velikonoční pondělí… Pečeme, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka.

Oproti vánočním svátkům, jež máme doslova zadřeny pod kůží, vycházejí tradiční velikonoční pohanské obřady ze "zemědělského roku". A pak je tu křesťanská tradice, která vrcholí připomínkou Ježíšovy smrti a vzkříšení. Na stole by tedy neměl chybět Beránek jako symbol Ježíše Krista by na stole neměl chybět, upečený z piškotového těsta a s mašlí. Symbolem plodnosti je pak velikonoční zajíc, třeba čokoládový, mazanec z vánočkového těsta připomíná návrat slunce (stejně jako menší jidášky). Při nedělní oslavě je nezbytná velikonoční nádivka s kopřivami, pokrmy z vajec a maso – mladá drůbež, jehněčí. A čerstvý chléb s dobrým vínem. Vedle pečiva je třeba nachystat také další znamení jara: vzrostlé "obilíčko", kočičky ve váze a květiny. Pánové, nezapomeňte na proutky na pomlázku.

V neděli je čas bohoslužeb a hodování. Pohanské tradice přicházejí ke slovu v pondělí. Kraslice a zdobená vejce jsou symbolem plodnosti, barvy ještě zvyšují jejich zázračné účinky. Hlavně na červenou by se nemělo zapomínat, je barvou krve a života. Ženy a dívky musí být pořádně vyšlehány, aby byly zdravé, krásné a veselé. Ale zatímco oslavy jara trvají stejně jako doba postní šest týdnů, pozitivní energie a dobrá nálada by nám měly vydržet celý rok.