Německo poskytne Ukrajině půjčku 500 milionů eur (13,8 miliardy korun) a chce pobízet firmy k investicím na Ukrajině. Opatření by měla pomoci nastartovat ukrajinský hospodářský růst. Ve středu to po jednání v Berlíně oznámili německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

"Dnes jsme podepsali společné prohlášení o záměru Německa poskytnout Ukrajině úvěrový rámec 500 milionů eur. Z toho by 200 milionů mělo sloužit k podpoře fungování státu a 300 milionů k nastartování ekonomiky," řekl Jaceňuk na tiskové konferenci.

Podle ukrajinského premiéra by peníze měly posloužit k budování infrastruktury. Kyjev chce část z nich také použít pro poskytování úvěrů malým a středním ukrajinským podnikům.

"Německá ministerstva chtějí pomáhat transformaci Ukrajiny v hospodářsky úspěšnou a transparentní zemi," řekla Merkelová. Kromě pomoci na vládní úrovni podle ní chce kabinet podporovat i vstup německých firem na ukrajinský trh.

"Nemůžu mluvit za každou jednotlivou firmu, zda se rozhodne k investici (na Ukrajině), nebo ne. Ale chceme, aby na Ukrajině co nejvíc německých podniků zůstalo a aby se tam vydávaly i další firmy," řekla kancléřka. Podle ní se německé podniky o situaci na Ukrajině zajímají, což Merkelová považuje za signál, že chtějí s touto zemí obchodovat.

Ke zvýšení zájmu firem o investice na Ukrajině by podle Merkelové měly přispět i reformy, které by omezily korupci. Podle kancléřky se nedá čekat, že by se podařilo proměnit celou zemi během několika týdnů, Kyjev je však podle ní na dobré cestě. "Velmi oceňuji to, čeho se podařilo dosáhnout v uplynulých týdnech," pochválila kancléřka práci ukrajinské vlády, která podle ní ukazuje snahu proměnit zemi k lepšímu i navzdory trvajícímu konfliktu v Donbasu.

O situaci na východě Ukrajiny, kde vládní jednotky stojí proti proruským separatistům, oba politici uvedli, že je klidnější, než byla v minulosti. O skutečném příměří se ale podle nich zatím mluvit nedá a stále také chybí potvrzení od Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE), že byly z fronty staženy těžké zbraně.

Jaceňuk obvinil ze zodpovědnosti za incidenty v Donbasu separatisty. "Počet přestřelek se snížil. Ze strany Ukrajiny je zastavení palby dodržováno, z ruské strany to tak ale není," řekl s tím, že Ukrajinská armáda od uzavření únorové dohody v Minsku zaznamenala 75 mrtvých. Mrtvé však hlásí také separatisté.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru