Mléčné kvóty, které dosud upravovaly množství vyrobeného (nadojeného) mléka v každé zemi Evropské unie, jsou od dubna materiálem pro ekonomické učebnice. Zemědělství regulovaly 31 let, i když se postupně od roku 2008 uvolňovaly.

Přesto nyní panuje řada nejasností, co konkrétně se teď s evropským mléčným trhem stane. HN daly dohromady odpovědi na několik otázek kolem celé problematiky.

Proč byly kvóty vůbec zavedeny?

Na přelomu 70. a 80. let minulého století byla mléka v Evropě nadprodukce. Na půdě evropských organizací se mluvilo o "horách" másla a "jezerech" mléka. Zemědělská lobby proto navrhla regulaci trhu, aby byl zachován status quo mezi farmáři v jednotlivých zemích a aby dál dlouhodobě neklesala cena mléka. To totiž mohlo vést až k existenčním problémům zemědělců.

Proč teď končí?

Nyní růst střední třídy v Číně či arabském světě zvedá globální poptávku po mléku a státy Evropské unie věří, že mohou díru na trhu zaplnit. Pomáhá tomu i technologický vývoj zpracování mléka, jako například jeho sušení.

Jakého mléka se regulace vlastně týkala?

Šlo pouze o kravské mléko. O kozí a ovčí ne. Nově rozdané karty spojené s koncem limitů na produkci kravského mléka mohou zprostředkovaně ovlivnit situaci i u výrobců jiného typu mléka a výrobků z něj.

Kdo vyráběl dosud nejvíc mléka? 

Tuto odpověď je snadné získat přes počty skotu v jednotlivých zemích EU. Podle Eurostatu bylo v České republice v roce 2013 celkem 375 tisíc kusů skotu chovaného pro mléko. V okolních zemích to vypadalo následovně: Rakousko mělo 530 tisíc, Polsko 2,3 milionu, Německo dokonce přes čtyři miliony kusů dojnic. Slovensko pak ale jen 145 tisíc. Počtu, jaký vykázalo Německo, se v Evropě blížila jen Francie, přes dva miliony kusů dojnic měla Itálie.

Kteří zemědělci teď nových podmínek zřejmě využijí?

Po pádu mléčných kvót se počítá s tím, že své objemy vyprodukovaného mléka zvednou Nizozemsko, Dánsko nebo třeba Irsko. Jistě také Polsko a Německo. "Bude to rok obrození irského zemědělství," uvedl ke konci mléčných kvót irský premiér Enda Kenny. Polovina zemí Evropské unie navíc v poslední době kvóty cíleně překračovala. I když za to pak tamní úřady platily pokuty.

Co se mění pro zemědělce?

Farmářům se například zmírní povinnost monitorovat tolik do detailu svoji denní produkci pro potřeby evropských úřadů. Řada zemědělců má ale s odběrateli svého mléka nastaveny dlouhodobé smlouvy i na několik let. Parametry této spolupráce se tak budou měnit velmi pomalu. Zároveň ministerstvo zemědělství v Česku, ale i úřady jinde připravují vyšší dotace na dojnice.

Co přinese zrušení kvót spotřebitelům?

Mléko a mléčné produkty mohou zlevnit. Na cenu se budou snažit tlačit obchodní řetězce. Výkupní cena od farmářů totiž pravděpodobně v reakci na přebytek mléka na trhu klesne a mlékárny a výrobci mléčných výrobků tak budou vystaveni tlaku obchodníků nabídnout zboží v maloobchodní síti levněji. Litr mléka od prvovýrobce se nyní vykupuje asi za 8,50 Kč. Průměrná cena mléka v obchodech je pak přibližně dvojnásobná.

Může se změnit venkov?

Je to poměrně reálná úvaha. S koncem kvót vidí řada investorů na trhu s mlékem příležitost. Budují se velkokapacitní kravíny, ty jednak osadí zemědělskou krajinu, dost možná také vezmou živnost menším farmářům. Odvětví se tak může mnohem více industrializovat, než jak tomu bylo dosud.

Jurečka: Razantní pokles cen mléka nehrozí

Razantní propad cen mléka v Česku v souvislosti se zrušením mléčných kvót nehrozí, řekli ve středu odpoledne ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Z dlouhodobého hlediska zde však podle nich riziko propadu cen je. Existenční riziko hrozí malým chovům, chovatelé by se proto podle nich měli sdružovat do organizací.

"Nevidíme důvod pro to, aby cena mléka v České republice nějakým způsobem klesala, naopak očekáváme stagnaci, možná mírný růst," uvedl Pýcha. Tuzemská cena by podle něj měla kopírovat vývoj cen komodity v Evropě. Mezi lednem a únorem se průměrná cena mléka v EU zvýšila o 0,7 procenta. Zemědělci očekávají, že podobné to bude v Česku, kde cena mezi lednem a únorem mírně klesla.

"Středně a dlouhodobý vývoj vnímáme jako rizikový pro celý sektor výroby a zpracování mléka, ne jenom v České republice, ale v celé Evropě," dodal.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru