Původně britská PR agentura Grayling působí dnes nejen na domácím trhu, ale také ve Spojených státech, na Blízkém východě, v Asii a Evropě. Ředitelem celé evropské kontinentální pobočky se od 1. dubna stává dosavadní šéf regionu střední a východní Evropy a také DACH (Německo, Rakousko, Švýcarsko) Jan Šimůnek.

"Celkem budu mít na starost 27 kanceláří se 420 zaměstnanci," počítá Šimůnek svoji novou zodpovědnost. "Spolu s tím posílí i moje pozice v nejužším globálním vedení, boardu, celé společnosti," dodává. Nebývá přitom pravidlem, že by u podobných firem lidé v jejich managementu postupovali směrem na západ.

Evropa představuje zhruba třetinu v ročním obratu agentury, který překračuje 100 milionů eur. Mezi největší klienty Graylingu patří British Airways, Hilton, Visa, IBM, Microsoft, Nestlé, DHL nebo GE. I na těchto firmách může Šimůnek dobře vidět některé obecné trendy v reklamním byznysu a ve snaze firem pečovat o svoji image.

Co je pro firemní komunikaci obecně směrodatným trendem dneška?

Rozhodně technologie, jejichž dynamický rozvoj mění nejen formu, ale především obsah komunikace. Navíc sociální média umožňují zaměřit komunikaci i na velmi specifickou cílovou skupinu. Nabízejí transparentní měřitelnost výsledků. Dominantním trendem dneška z hlediska obsahu komunikace je integrovaná komunikace, která v sobě zahrnuje jak marketing, tak digitální komunikaci i tradiční vztahy s médii. Firmy se to vše snaží řešit komplexně. Pokud působí na více trzích, ideálně pak pro více zemí najednou. Máme 70 procent klientů, kteří řeší komunikaci více než ve třech zemích komplexně.

Mění se v posledních letech zadavatelé komunikačních strategií?

Minulý rok se ukázal jako zlomový v rámci našeho působení v USA, což přirozeně způsobil růst tamní ekonomiky. V tom Evropa pokulhává. Hodně se tedy v závislosti na kondici ekonomik mění to, odkud zadání přichází. Podobný potenciál jako v USA teď ale vidíme v Německu, proto to bude střed naší struktury poboček v kontinentální Evropě. V posledních letech pak roste poptávka po profesionálních komunikačních službách od veřejných institucí. Čerstvý příklad: nedávno jsme vyhráli tendr na komunikaci podpory příjezdové turistiky do Chorvatska. Dlouho spolupracujeme na podpoře britského průmyslu v zahraničí nebo třeba s Qatar Foundation.

Dá se nějak popsat průměrné zadání, které dostáváte?

Je otázka, zda má zadavatel zájem o korporátní, produktovou, krizovou komunikaci, nebo o zajištění public affairs. Zpravidla začneme podrobnou analýzou trhu, který chce zadavatel oslovit. Zadavatelé se dnes více zajímají také o měřitelnost výsledků. Firmy a instituce chtějí vědět, co za své peníze dostanou. I v tom už pro ně musíme mít od začátku konkrétní nabídku. Kromě sociálních médií se dá s exaktnější měřitelností pracovat také díky nabídce takzvaných big dat operátorů, vydavatelů platebních karet a podobně.

Když jste zmínil rozdílnost poptávky po službách agentur, jako je ta vaše, v jednotlivých regionech, co Česko?

K tomu mám jeden postřeh. Tak jako se Německo jeví směrodatné pro region DACH, ve střední Evropě se takovým místem stává Polsko. Poslední tři roky hodně nadnárodních firem přesunulo své centrály pro regiony do Varšavy. Odtud koordinují i komunikační aktivity pro celý region. Takže z tohoto pohledu Česko trochu ztrácí.

Do vaší kompetence spadá i Rusko. Jak trh vypadá tam?

V posledních měsících vidíme růst zájmu o služby z oblasti public affairs, produktový a korporátní marketing citelně poklesl. V Rusku je teď vzhledem k tamní ekonomické situaci těžké cokoliv plánovat. Náš největší klient tam je eBay. V posledním kvartále loňského roku jim klesly tržby skoro o 300 procent, to pak má logicky dopad i na jejich marketingové aktivity.

Jak nabídky public affairs využívají české firmy?

V minulosti se nově vznikající firmy v tuzemsku primárně soustřeďovaly na komunikaci značky, image firmy, produktů a novinek. Jak ale rostly, jejich rozvoj mohl často narazit na problém s legislativou. Potřebovaly někoho, kdo jim dá srozumitelné informace, nabídne jim strategii pro komunikaci s legislativci.

V USA a západní Evropě toto bez problémů funguje čtyřicet let. U nás pozoruji nárůst zájmu o tyto služby, řekněme v posledních pěti letech. Bohužel, Češi se pořád na toto téma koukají poněkud skepticky. Je spojováno s korupcí, ovlivňováním zájmů. Přitom o tom to vůbec není. Jde o to, aby byly obě strany – jak zákonodárci, tak ti, jichž se pak regulace týká – včas informovány. Mantinely takových vazeb ovlivňuje etický kodex. Nedávno v Česku vznikla asociace public affairs, která se snaží prostředí kultivovat. Takže z našeho pohledu je to jistě perspektivní odvětví.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.