Čínský projekt mezinárodní rozvojové banky pro Asii získal další zakládající členy. Řady přihlášených zemí Evropské unie rozšířilo Lucembursko a v Asii přihlášku podala Jižní Korea. Soul je tak dalším spojencem USA, který se k čínskému projektu přihlásil i přes nevoli Washingtonu. Zájem o členství vyjádřil také Tchaj-wan, jeho vyhlídky jsou ale z politických důvodů nejasné, uvedla agentura Reuters.

Čínské ministerstvo financí v pátek sdělilo, že Lucembursko bylo přijato za zakládajícího člena Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB), a jejich počet se tak zvýšil na 28. Peking uvedl, že nyní se zpracovávají přihlášky Británie, Německa, Francie, Itálie, Švýcarska a Jižní Koreje. Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů je 31. března.

Oznámení o přihlášce Jižní Koreje do AIIB v pátek výrazně podpořilo akcie jihokorejských oceláren a dalších výrobců. Vláda v Soulu řekla, že tyto firmy by měly díky zapojení se do projektů infrastruktury po celé Asii získat mnohem více zakázek. Čína je pro Jižní Koreu největším obchodních partnerem a obě země v nejbližších měsících podepíšou vzájemnou dohodu o volném obchodě.

Austrálie a Japonsko váhají

V oblasti Asie a Tichomoří zůstávají z velkých zemí mimo už jen Japonsko a Austrálie. Austrálie sdělila, že se kloní ve prospěch připojení, Tokio ale zůstává opatrné. Japonský ministr financí Taró Aso v pátek uvedl, že Peking by mu musel dát záruky ohledně dodržování standardů pro úvěry, složení rady ředitelů a dalších věcí, které vesměs kopírují výhrady Spojených států. Washington se obává, že nová rozvojová banka nebude dodržovat přísná měřítka poskytování úvěrů, finanční transparentnosti či sociálních a ekologických norem, jimiž se řídí Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF).

O vstup do AIIB vyjádřil zájem i prezident Tchaj-wanu Ma Jing-ťiou, uvedl ale, že jeho země pozvánku nedostala. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpenou provincii a staví se proti jeho členství v mezinárodních organizacích, pokud by přiznávalo ostrovu státní suverenitu.

AIIB navrhla v roce 2013 Čína jako instituci pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být rovněž Čína, která také slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu v celkové sumě 50 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč).