Spotřebitelské ceny v Japonsku zastavily v únoru poprvé po dvou letech růst a klesly výdaje domácností i mzdy. Páteční oficiální statistické údaje naznačily, že oživování třetí největší světové ekonomiky z útlumu zůstává slabé. Pozitivní známkou je naopak další snižování míry nezaměstnanosti a nejvyšší nabídka nových pracovních míst za více než 20 let.

Celkový index spotřebitelských cen bez zahrnutí vlivu zvýšení daně z obratu z loňského dubna klesl v meziročním srovnání na nulu. Jádrová inflace nezahrnující ceny potravin se snížila na 2,0 procenta z lednového tempa 2,2 procenta a klesla sedmý měsíc po sobě. Čísla o inflaci podle agentury Reuters ukazují, že japonská centrální banka bude muset pokračovat v extrémně uvolněné měnové politice, aby se přiblížila vytyčenému cíli dostat inflaci ke dvěma procentům.

Inflaci nyní snižuje pokles cen pohonných hmot, dolů ji ale tlačí i pokles kupní síly obyvatel, což je ještě důsledek loňského zvýšení daně z obratu. Minulý měsíc se výdaje domácností meziročně snížily o 2,9 procenta a mzdy klesly o 1,9 procenta, což byl jejich 13. měsíc poklesu po sobě. Maloobchodní tržby vykázaly pokles o 1,8 procenta.

Největší nabídka pracovních míst od roku 1992

Míra nezaměstnanosti se ale snížila na 3,5 procenta z lednových 3,6 procenta, což má podle analytiků blízko k plné zaměstnanosti. Poměr počtu nabídek nových míst k počtu žadatelů o práci stoupl na 1,15 a je nejvyšší od března 1992. Ekonomové uvádějí, že vzhledem k poklesu nezaměstnanosti budou velké podniky nuceny přistoupit ke zvyšování mezd.

Japonská ekonomika vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí v celoročním přepočtu o 1,5 procenta, a vymanila se tak z recese předešlého půlroku. Za celý rok 2014 ale Japonsko registrovalo nulový výkon po růstu o necelá dvě procenta v předešlých dvou letech.

Na jaře a v létě japonská ekonomika klesala, zejména kvůli rozhodnutí vlády zvýšit daň z obratu loni v dubnu z pěti na osm procent. Soukromá spotřeba představuje zhruba 60 procent japonské ekonomiky a zvýšení daně z obratu, které mělo snížit vysoký rozpočtový deficit, ji podle očekávání podkopalo.

Premiér Šinzó Abe nastoupil do čela země na konci roku 2012 s programem razantního ukončení dvou desetiletí deflace a slabého růstu. Japonská centrální banka za tím účelem pumpuje do ekonomiky pomocí nákupů dluhopisů biliony jenů a Abeho vláda se snaží ekonomiku povzbudit zvýšenými výdaji a reformami.

 

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru