Výrazně menší poplatky za platbu kartou začnou obchodníci v Česku bankám platit ještě letos. Jejich snížení by mělo podpořit další rozvoj platebních karet v Česku. I když tuzemští obchodníci díky zásahu Evropské komise ušetří zhruba tři miliardy korun ročně, zákazníci se na levnější zboží nejspíš těšit nemohou.

Poté co snížení poplatků v minulém týdnu definitivně schválili poslanci Evropského parlamentu, začne brzy běžet půlroční lhůta na zavedení změny do praxe. U transakcí prováděných debetními kartami (karta k běžnému účtu) bude strop nově činit 0,2 procenta z placené částky, u transakcí kreditními kartami (úvěrová karta) pak 0,3 procenta.

Dosud přitom tento poplatek, který inkasuje banka, s jejíž kartou platba proběhla, patří v Česku k nejvyšším v Evropské unii – v průměru se pohybuje těsně nad hranicí jednoho procenta.

"Účinnost regulace výše mezibankovních poplatků za karetní transakce lze očekávat ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015. Nařízení je přímo aplikovatelné a není třeba ho transponovat do českého práva," řekl on-line deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

"Česká republika je povinna určit orgán dohledu nad dodržováním nařízení a zavést sankce za porušení nařízení. V tomto smyslu připraví ministerstvo financí návrh novely zákona o platebním styku," dodal Ležatka.

Zlevní i zboží?

Čeští obchodníci loni podle statistiky Sdružení pro bankovní karty utržili prostřednictvím karet od zákazníků 366 miliard korun. Pokud se nyní poplatky z transakcí sníží v průměru zhruba o 0,75 procentního bodu, uspoří obchodníci až dvě a tři čtvrtě miliardy korun. A jejich úspora v čase ještě poroste, protože platby kartou dál výrazně rostou – v roce 2014 jejich objem vzrostl meziročně o pětinu.

Projeví se to v nižší ceně zboží pro koncové zákazníky? "Naším cílem je nabízet zákazníkům co nejpříznivější ceny. Pokud tedy bude prostor, promítne se nová legislativa i do cen zboží," připouští mluvčí obchodních domů Albert Dagmar Krausová. O úpravách naopak vůbec neuvažuje třeba konkurenční Billa. "Jakákoliv úspora v našich provozních nákladech má vždycky dopad na koncovou cenu zboží," přidává se mluvčí Billy Lucie Borovičková. Zástupci bank a karetních společností zlevňování zboží ale příliš nevěří. Poukazují na zkušenosti ze zemí, kde už v minulosti poplatky snížili

"Obchodníci slibují, že sníží ceny zboží. Věříme, že dostojí svým závazkům a podpoří také rozvoj přijímání karet. Praxe z regulovaných zemí jako Španělska, USA nebo Austrálie ale snížení cen nepotvrdila. Potvrdilo se jen, že regulace vedla ke zvýšení bankovních poplatků pro bankovní klienty," reaguje šéf české MasterCard Miroslav Lukeš.

Snížení nákladů, které prosadila Evropská unie, se navíc týká jen části celkových poplatků, které obchodníci za příjem plateb kartou platí (nevztahuje se například na další poplatky související se zpracováním plateb). Jak moc se tedy projeví v celkových nákladech na tuto službu? "Poplatky by se měly snížit přibližně o 40 procent," odpovídá Krausová.

Další impulz pro růst

Viditelnější než ve velkých obchodech by měly být změny v menších provozovnách. "Snížení poplatků pomůže k rozšíření bezhotovostního platebního styku jak pro menší obchodníky, tak pro restaurace a zařízení v cestovním ruchu," říká Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Dnes jsou podle ní provize bank pro malé a střední podnikatele mnohdy příliš vysoké.

S rozšířením míst, kde je možné platit kartou, počítají i banky. "Očekáváme, že platební terminály budou stále více vidět také u menších obchodníků či živnostníků, kde to dosud nebyl standard," říká Martina Slavíková za ČSOB. K tomu mají pomoci i nové mobilní bezkontaktní platební terminály, které banky drobným živnostníkům postupně začínají nabízet za nižší pořizovací i provozní poplatky.

Bankám každopádně vypadne část příjmu – zmíněné 2,75 miliardy, které ušetří obchodníci. Ti jsou tak hlavními "výherci", kteří budou čerpat z nových evropských pravidel. "Regulace bude mít různý dopad na různé hráče zapojené do zpracování platby kartou u obchodníka. Nejvíce si polepší obchodník," potvrzuje Marek Pšeničný z tiskového oddělení České spořitelny.

Banky by výpadek příjmů ale v budoucnu mohly postupně nahradit z rostoucích objemů plateb přes karty. Míří na místa, kde zatím platební terminály chybí. "Možnost zaplatit kartou se rozšíří i na další místa, kde dosud nebyl tento způsob platby úplně běžný – ať už půjde o hromadnou dopravu, parkování, mýto, zdravotnictví, nebo třeba automaty na rychlé občerstvení," říká Slavíková.

Španělé si připlatili

Vezmou si banky nižší příjem z těchto poplatků jinde, například na poplatku za vedení platební karty, nebo zvýší obchodníkům poplatek za poskytnutí platebního terminálu? To zatím neprozrazují, případné změny prý analyzují.

"Řešením není pouze zvyšování poplatků pro klienta, ale i snižování nákladů, rozumné vynakládání investic do nových technologií a modernizace a celkové zefektivnění provozování kartového byznysu," říká Pšeničný za Českou spořitelnu. Slavíková pak dodává, že ČSOB bude zřejmě mnohem více než nyní rozdělovat klienty podle toho, jak aktivně karty využívají.

Podle studie, kterou proti evropské regulaci argumentovala společnost MasterCard, lze ale nárůst bankovních poplatků za karty předpokládat. Ukazuje to příklad Španělska, které v minulém desetiletí mezibankovní poplatek za platbu kartou snížilo na méně než polovinu.

Španělští spotřebitelé zaplatili podle studie kvůli snížení poplatků v letech 2006 až 2010 na ročních poplatcích za karty o 2,35 miliardy eur víc, zatímco obchodníci ušetřili 2,75 miliardy. Počet platebních karet se začal snižovat a klesly i počty transakcí. Regulace tak přinesla krátkodobý zisk pouze španělským obchodníkům, kteří si však výhody nechali pro sebe.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru