Solární elektrárny, které se rozdělí na menší, by měly nadále podléhat solární dani, pokud se na původní elektrárny vztahovala i předtím. Počítají s tím pozměňovací návrhy k novele energetického zákona, které doporučil schválit sněmovní hospodářský výbor.

Pokud by nedošlo ke schválení pozměňovacích návrhů, hrozilo by, že se solární elektrárny budou smět rozdělit na menší a vyhnout se tak odvodu.  Podle Energetického regulačního úřadu by stát mohl přijít tímto způsobem až o 35 miliard korun.

K pozměňovacím návrhům vyslovil výhrady místopředseda ERÚ Martin Laštůvka. Elektrárny se rozdělením na menší dostanou do kategorie s vyšší výkupní cenou elektřiny, což si podle něj může vyžádat zhruba 100 až 150 milionů korun ročně. Poznamenal, že technicky je rozdělování elektráren z obnovitelných zdrojů možné jen u solárních a větrných zdrojů.

"Provozovatelé solárních elektráren budou moci rozdělit elektrárny na menší celky a neztratí nárok na podporu. Tím získají o 22 procent vyšší výkupní cenu, solární odvod činí deset procent, tedy čistý zisk provozovatelů solárů bude 12 procent. Stačí k tomu pouze namontovat měřidla s nákladem v řádech tisíců korun," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Hospodářský výbor se sešel nad kontroverzní a rozsáhlou vládní novelou energetického zákona, aby jako garanční výbor posoudil všechny vznesené pozměňovací návrhy. Sešlo se jich přes 340 a poslanci o nich hlasovali a debatovali téměř dvě hodiny. Rozhodnutí výboru je doporučením pro poslance, kteří budou novelu schvalovat nejspíš začátkem dubna. Výbor doporučil posunout účinnost novely o půl roku na 1. leden 2016.

Výbor podpořil například návrh výboru pro sociální politiku, který má přinést větší ochranu spotřebitelům při odstupování od uzavřených smluv. Naopak nepodpořil návrh, aby se do energetického zákona dostala instituce ombudsmana ERÚ. Ombudsman v úřadu už funguje, zákon ale jeho postavení neupravuje.

Výbor také doporučil schválit řešení problému s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.

Vládní novela má například přinést změnu způsobu řízení ERÚ. Úřad má nově řídit pětičlenná rada. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková se ale obává, že to úřad zpolitizuje. Úřad také varuje před tím, že nejsou vyčísleny dopady novely. Ta má mimo jiné změnit i způsob platby příspěvku za obnovitelné zdroje energie. Nově se nebude odvádět podle spotřeby, ale podle kapacity hlavního jističe.

Místopředseda ERÚ Laštůvka kritizuje, že vybrané energetické zdroje nebudou podle doporučení výboru potřebovat měřidla zabezpečená proti manipulaci. "Zatímco každý spotřebitel musí mít zaplombovaný elektroměr nebo plynoměr, část výrobců, kteří přijímají podporu z veřejných prostředků, tuto povinnost opět mít nebude," uvedl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru