Teplárenské společnosti plánují do konce příštího roku investovat zhruba 18 miliard korun do ochrany ovzduší. Na čtvrteční tiskové konferenci Teplárenského sdružení to uvedl předseda výkonné rady sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek.

"Téměř všechny velké teplárny, které v Česku zásobují krajská a statutární města, budou ve druhé polovině příštího roku připraveny plnit nejpřísnější normy na ochranu ovzduší," řekl Topolánek. Dodal, že do roku 2020 celkové náklady na modernizaci provozů přesáhnou 20 miliard korun. Zástupci sdružení připustili, že část investic zaplatí v cenách tepla koneční spotřebitelé, podle ředitele sdružení Martina Hájka by však mělo většinou jít jen "o malé jednotky procent".

Sdružení tvrdí, že výsledkem investic bude snížení emisí oxidů síry o 65 procent, oxidů dusíku o 55 procent a emisí tuhých paliv téměř o 50 procent. Lepšího ovzduší se mají v nejbližší době díky ekologizaci tepláren dočkat například obyvatelé Českých Budějovic, Hradce Králové, Karviné, Ostravy nebo Plzně.

Ke snížení emisí přispívá i stát, například programem Nová zelená úsporám (NZÚ) nebo energetickým štítkováním spotřebičů a budov. Do konce roku 2013 vyplatil NZÚ na zateplení a renovace rodinných domů zhruba 21 miliard. Z evropských dotací by na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie mělo podle ministerstva jít v příštích letech asi 15 miliard korun.

Právě program Nová zelená úsporám ale sdružení kritizuje. Podle Hájka v něm ministerstvo životního prostředí (MŽP) nerespektuje Národní akční plán energetických úspor, který v prosinci schválila vláda. Ten podle něj počítá se 14,3 petajoulu (PJ je milion gigajoulů) úspor energie do roku 2020, zatímco MŽP s úsporou 6,3 PJ do roku 2023. "Zbylé úspory budou chybět a někdo jiný je bude muset nějak zaplatit," uvedl.

Podle Jany Taušové z tiskového oddělení MŽP se o finální podobě podmínek NZÚ ještě jedná tak, aby program generoval co možná nejvyšší úspory.

"V současné době diskutujeme s ministerstvem průmyslu o specifikaci hodnot příspěvku programu NZÚ v rámci Národního akčního plánu. Hlavním záměrem je zachovat atraktivitu programu pro potenciální příjemce, a to s ohledem na předchozí zkušenosti z administrace staré Zelené úsporám (ZÚ)," uvedla Taušová. Dodala, že hodnoty v rámci akčního plánu MPO počítalo na základě parametrů předchozího programu ZÚ, který byl odlišně nastavený.

Zástupci sdružení se vyjádřili i k právě probíhající topné sezoně, která oficiálně skončí 31. května. Hájek očekává, že spotřeba tepla v ní bude srovnatelná s loňskou extrémně teplou zimou. Letošní zima je sice mírně chladnější, proti roku 2013 byl ale loni teplejší podzim.

Sdružení odhaduje, že za loňský rok činila úspora domácností za teplo proti průměrnému roku až tři tisíce korun za byt. Na jakékoliv odhady celkových nákladů na vytápění za letošní rok je podle Hájka ještě brzy, velmi bude záležet na podzimním počasí.

Související