Eurozóna ztrácí s Řeckem trpělivost. Šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem Jeroen Dijsselbloem uvedl, že by mělo Řecko "přestat ztrácet čas" a začít vážná jednání o implementaci reformního programu.

"Ztratili jsme dva týdny dohadováním, kdo se s kým setká, kde a v jakém složení," řekl po schůzce ministrů v Bruselu Dijsselbloem. Řekové totiž podle spekulací médií nechtěli přivítat na své půdě "trojku", tedy Mezinárodní měnový fond, Evropskou komisi a Evropskou centrální banku, jejíhož "diktátu" se měli podle jejich interpretace dohody s eurozónou zbavit.

Trojice věřitelů, tentokrát nazývaných "instituce" mají ale podle dohody stále dohlížet na implementaci reforem, a jak Dijsselbloem zdůraznil, Řecko se s nimi zavázalo "těsně a konstruktivně spolupracovat". Ministři se proto shodli na tom, že technická jednání s trojicí věřitelů začnou hned, jakmile to bude možné, tedy ve středu, a schůzka se uskuteční v Bruselu.

"Nejdříve musíme mít technickou debatu, kterou lze vést pouze s institucemi, a až poté se můžeme bavit o řeckých reformách na zasedání Euroskupiny," uvedl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

Země eurozóny začínají být netrpělivé. Řekové podle nich o reformách pouze mluví, a to stále velmi vágně. Mají přitom zasednout ke stolu s institucemi, aby mohli dopady nových opatření propočítat.

Návrh řeckého ministra financí Janise Varufakise o tom, že efektivnější výběr DPH ve službách by měli zajistit najatí studenti, nebo dokonce turisté, podle člověka blízkého jednání vzbudil na pracovní skupině dokonce smích. Dijsselbloem ale v pondělí návrhy Varufakise mírnil. Uvedl, že šlo údajně pouze o návrh opatření, jejichž detailnější vypracování Atény teprve dodají.

"Řecko potřebuje čelit čisté pravdě. Čím déle budou spekulovat, tím hůř pro ně a pro celou eurozónu. Technická jednání musejí začít co nejdříve," napsal na svůj twitterový účet slovenský ministr financí Peter Kažimír.

Řecku totiž dochází peníze. Mimo jiné kvůli chabému přijmu z daní za poslední tři měsíce hrozí, že pokud nedostane Řecko včas další splátku záchranného programu, nebude mít peníze na splácení svých dluhů, ani na chod státu.

Situaci navíc zhoršuje odliv soukromého kapitálu z řeckých bank. Podle statistik řecké národní banky, které zveřejnil týdeník The Economist, je úroveň soukromých vkladů v řeckých bankách ještě nižší než v roce 2012, kdy Řecku poprvé hrozil bankrot a odchod z eurozóny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru