Země Evropské unie podporují myšlenku energetické unie, kterou koncem února představila Evropská komise, byť jednotlivé státy dnes zdůrazňovaly různé aspekty rozsáhlé strategie. V Bruselu to po jednání ministrů odpovědných za otázky energetiky řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Zástupci zemí EU ve čtvrtek o plánu budoucí unie debatovali poprvé.

Energetická unie, propojující 28 trhů členských zemí EU, by měla v budoucnu zajistit levnou a bezpečnou energii pro evropské občany i společnosti. Snížit by měla závislost zemí na dodávkách energií z Ruska, ostatně právě ukrajinská krize a změna ruského postoje k EU byly loni jedním z impulzů úvah o vzniku energetické unie.

EU je největším dovozcem energie na světě, zvenčí získává 53 procent své spotřeby při ročních nákladech asi 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Důraz je ale kladen i na úspory, inovace, platné evropské klimatické cíle a přechod k takzvané nízkouhlíkové společnosti.

Podle Šolce je pro Česko důležité faktické fungování jednotného trhu, a tedy odstranění stávajících překážek. Významné je ale i dobudování potřebné infrastruktury, ať už pro plynárenství, či elektřinu, především v severojižním směru. V EU jako takové jde nejen o nově dohodnuté propojení Španělska a Portugalska směrem na Francii, o plné připojení států Pobaltí do evropského systému, ale také třeba o infrastrukturu ve Středomoří a na Balkáně.

Česká republika také dlouhodobě zdůrazňuje právo každé členské země EU na volbu vlastního energetického mixu, tedy toho, jakým způsobem bude stát energii vyrábět, včetně využívání jaderné energie. "Akcentovali to i Britové, ale zaznělo to v příspěvcích asi šesti států. V tomhle rozhodně není a nikdy nebyla Česká republika osamocena," řekl Šolc.

Odlišný postoj podle něj zaujímají v zásadě jen Rakousko a Německo, tedy země, které využívání jádra zásadně odmítají. Například německý ministr Sigmar Gabriel dnes před novináři zdůraznil, že Německo nechce, aby jaderná energetika v Evropě mohla být podporována z peněz evropských daňových poplatníků.

Velká skupina členských zemí podle českého náměstka podporuje vzájemnou koordinaci a výměnu informací, aby bylo možné připravit se na důsledky chystaných kroků ostatních států. "Jsem přesvědčen, že půjde o konzultační proces, ve kterém budou hodnoceny dopady na okolní země," míní náměstek.

Komise ve svém návrhu počítá s posílením dohledu a pravomocí evropské Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER). Šolc si ale neumí představit, že by například Evropská komise mohla v budoucnu schvalovat energetickou politiku jednotlivých zemí. "Bude to spíše v té rovině konzultační, to je můj odhad," podotkl.

První loňské úvahy o budoucí energetické unii zmiňovaly například i společné nákupy energií, které by ovšem zřejmě byly v rozporu s principem liberalizovaného trhu. Podle Šolce se s touto myšlenkou stále pracuje, byť ve značně odlehčené podobě. Pomoci zlepšit postavení členských zemí EU při jednání s vnějšími dodavateli by tak měla především dobrovolná vzájemná informovanost a snaha koordinovat napříč EU postoje a postupy.

Materiály českého ministerstva zahraničí, které má ČTK k dispozici, návrh komise na energetickou unii nepokládají za "revoluci". Evropská exekutiva bude totiž podle českých diplomatů pokračovat v už zahájených aktivitách a novými se bude snažit především reagovat na potřeby členských států.

"Role pro Českou republiku je tedy stejná jako dosud - hájit právo na výběr energetického mixu (včetně jádra), trvat na tržních mechanismech na trhu s elektřinou a zemním plynem, prosazovat financování pro PCI projekty (projekty společného zájmu) v regionu střední a východní Evropy, hájit indikativní cíle 2030 na národní úrovni," vypočítává materiál.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru