Německý Spolkový sněm v pátek schválil prodloužení evropského záchranného programu pro Řecko o čtyři měsíce. Podpořilo ho 542 z 587 přítomných poslanců, odmítavé hlasy byly převážně z konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Bez pomoci by Řecku hrozil státní bankrot a odchod z eurozóny.

V německém parlamentu se však před klíčovým hlasováním rozvinula živá debata. Poslanec SPD Axel Schäfer například odmítl kampaň bulvárního listu Bild. Ten na titulce publikoval obrovský nápis "Nein". "Nepodporujeme podobné kampaně proti jiným zemím," uvedl.

"Není to jen o dalších miliardách pro Řecko. ani to není jen o změnách v záchranném programu. Je to spíše o tom, že musíme poskytnout více času, aby byl program úspěšně dokončen," uvedl před poslanci německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten přesvědčoval poslance, aby ukázali svoji solidaritu s Řeckem. "Nás Němce víc než ostatní čeká v 21. století dobrá budoucnost jen tehdy, když se podaří sjednocení Evropy, když Evropa bude držet pohromadě," upozornil ministr. V zájmu Německa je podle něj také zachovat stabilní euro.

Proti prodloužení záchranného programu se ale postavil například prominentní člen CDU Klaus-Peter Willsch. "Řecko musí vyzkoušet své štěstí mimo eurozónu. Měnová unie potřebuje vzduch, aby se mohla nadechnout."

Řecký premiér Tsipras označil výsledek dnešního hlasování za vyjádření německé důvěry Evropě. "Začínáme tvrdě pracovat na změně Řecka v měnící se Evropě," řekl šéf řecké vlády zpravodajské televizi Euronews.

První protesty v Aténách

Mezitím ale prodloužení záchranného balíčku vyvolalo vůbec první veřejné protesty proti vládnoucí levicové Syrize. Zúčastnilo se jich až 500 lidí, podpálili několik aut a rozbili výlohy i tamních obchodů. Z toho zhruba 50 Řeků se střetlo s policií.

Vážnější je však roztržka uvnitř Syrizy. Proti premiérovi Alexisu Tsiprasovi se bouří především radikálně levicová frakce v Syrize. Ta požaduje, aby strana opravdu dodržela své předvolební sliby, tedy aby konečně odmítla celý záchranný program.

Už za několik málo týdnů ale řecké politiky čekají ještě náročnější jednání, a to o konkrétní podobě reforem, ke kterým se v rámci prodloužení záchranného programu zavázali. Až na konci dubna bude věřitelská trojka tvořená Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou, posuzovat, zda budou navržené reformy dostatečné, a zda země dostane další splátku půjčky v objemu 7,2 miliardy eur.

V pátek řecký statistický úřad Elstat zveřejnil zpřesněné odhady růstu hrubého domácího produktu v zemi. Řecká ekonomika podle statistiků ve čtvrtém kvartále meziročně vzrostla o 1,2 procenta, což je pokles vůči předchozím obdobím, kdy rostla o dvě procenta.

Podle Elstatu v posledních třech měsících loňského roku klesl vývoz služeb, kam patří také cestovní ruch, o více než tři procenta. Zpřesněné údaje růstu HDP za celý rok ale úřad nezveřejnil. Vláda i mezinárodní věřitelé odhadují růst na 0,6 procenta.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru