Vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Informoval o tom mluvčí kabinetu Martin Ayrer.

Zákon například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.

Jak uvedla agentura Reuters, pokud finanční ústavu schválí i Parlament, česká legislativa se sladí s evropským fiskálním kompaktem, který už přijaly všechny členské země vyjma Velké Británie a Chorvatska.

Finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, proto se musí na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. Návrh jsou ochotny podle dostupných informací i přes připomínky podpořit TOP 09 a ODS. Požadavky TOP 09 totiž směřovaly ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal se možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Nastavení dluhového stropu je určitě krok správným směrem. Paradoxem ale je, že jej na vládu přináší ministr, který zemi začal znovu více zadlužovat," uvedl hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík. Dnešní krok vlády by měl podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy přispět k redukci výnosů ze státních dluhopisů, což zlevní náklady na obsluhu dluhu.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP. "Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu," uvedl Skopeček.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta. Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí. Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.

Jak lidé dostanou zaplaceno za kov

Bezhotovostní výkup kovů nebo nakládání s odpadními vodami a sedimenty řeší novela zákona o odpadech, kterou schválila vláda. Návrh má sladit český zákon o odpadech s evropským právem a zároveň podle ministerstva životního prostředí reagovat na takzvané infringementové řízení. To Brusel vede s Českem kvůli nesprávnému přenosu některých ustanovení evropské směrnice o odpadech.

Norma určuje, jak lidé dostanou zaplaceno, když do sběrny odevzdají kovový odpad. Bude to buď poštovní poukázkou, nebo z účtu na účet. Bezhotovostní platby za výkup kovů od občanů zavádí MŽP od 1. března vyhláškou, ministr Richard Brabec (ANO) ji už podepsal. Podporu má u obcí, výhrady k ní mělo sdružení výkupců. Omezení výkupu na bezhotovostní platby má být jedním z několika opatření, jak zabránit krádežím kovů.

Norma o pojišťovnictví je v souladu s EU

Ministři také schválili návrh novely zákona o pojišťovnictví. Cílem úprav je sjednotit normu s pravidly v EU, spolu s tím rozšířit pravomoci České národní banky a změnit řízení rizik. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Zákon by měl platit od roku 2016. Podle ministerstva financí je hlavním cílem navrhovaných změn posílení finanční stability pojišťoven, a tím i ochrany spotřebitelů pojišťovacích služeb. "Jejím nepřijetím by se Česká republika vystavovala riziku zahájení řízení pro porušení smlouvy," uvedlo MF.

Kabinet odsouhlasil i novelu zákona o spotřebních daních, která umožňuje pokračování daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. Cílem programu je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě z obnovitelných zdrojů. 

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně třicetiprocentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

Pro menší distributory pohonných hmot by se měla snížit kauce z 20 na 10 milionů korun. Rovněž by měla být zavedena plošně spotřební daň na surový tabák. Navrhuje to ministerstvo financí v novele zákona o spotřebních daních, kterou kabinet schválil. Účinnost novely MF navrhuje od července 2015. 

Zavedení kaucí bylo jedním z opatření proti daňovým únikům. Ústavní soud (ÚS) však loni v květnu ustanovení s platností od července letošního roku zrušil. Zákonodárci proto řeší, jak problematiku upravit jinak. Podle ÚS má být kauce, která je sama o sobě racionální, odstupňována, aby zohledňovala situaci menších distributorů.

Personální ředitelkou státní služby je Hřebíková

Vláda na svém jednání všemi hlasy vybrala personální ředitelkou pro státní službu Ivu Hřebíkovou. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Hřebíková, která dosud pracovala jako zástupkyně ředitele v legislativním odboru na ministerstvu vnitra, do funkce nastoupí 1. března. Nejbližšího spolupracovníka nového náměstka pro státní službu Josefa Postráneckého ministři vybírali ze tří kandidátů, na kterých se minulý týden shodli.

"Tímto jsme pokročili opět v implementaci služebního zákona a ten celkový tým hlavních dvou tváří je na světě," poznamenal Chovanec. "Já jsem velice rád, že došlo k této volbě, nejenom proto, že do týmu dostaneme ženu, ale dostaneme tam zkušeného úředníka, který je ve státní službě už 18 let," podotkl.

Personální ředitelka pro státní službu bude hlavním pomocníkem takzvaného superúředníka a bude ho případně zastupovat. Mezi její další pravomoci bude patřit hodnocení úředníků, kteří pod ní budou na ministerstvu vnitra spadat. Obě funkce jsou klíčové pro to, aby úřednický aparát mohl fungovat podle nového služebního zákona.

Daňové příjmy krajů budou vyšší

Daňové příjmy krajů by měly být od příštího roku vyšší. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou v pondělí také schválila vláda. Novela zvyšuje podíl krajů na výnosech daně z přidané hodnoty (DPH). Krajům by se tak měly v roce 2016 daňové příjmy zvýšit zhruba o 3,5 miliardy korun.

V současnosti získávají kraje u DPH 7,86 procenta z celkového výnosu a obce 20,83 procenta. Nově by kraje měly mít z DPH 8,92 procenta, u obcí zůstane podíl stejný. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na výnosech z daní snížen. Na vrácení k původnímu stavu se vláda s kraji dohodla loni v červnu.

"Vláda splnila slovo. Díky upravenému koeficientu u výnosu DPH tak kraje získají zpět tři až čtyři miliardy korun," uvedl předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek.

Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za dob vlády Petra Nečase (ODS). Cílem tehdy bylo získat v době hospodářské krize peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu. Zároveň se měnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst. U daní z příjmu fyzických osob (kromě daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) a právnických osob kraje získávají 8,92 procenta a obce 23,58 procenta.

Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) 322,9 miliardy korun, meziročně zhruba o 14 miliard korun více. Samotný státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 230,2 miliardy korun, tedy o pět procent více.