Přistěhovalce z jiných členských států by ve své zemi nerado vidělo podle Eurobarometru v průměru jen 41 procent občanů osmadvacítky. Žebříčku vévodí s 63 procenty Lotyšsko, následované Českem a Kyprem s 58 procenty.

Přistěhovalectví ze zemí mimo Evropskou unii odmítají také nejvíce Lotyši (79 procent), následovaní třemi jihoevropskými národy: Řeky, Italy a Kypřany (všichni 75 procent). Slováci se 74 procenty odmítavých reakcí zaujali stejnou příčku jako Češi.

V průměru všech osmadvaceti členských zemí odmítá imigranty ze zemí mimo EU 57 procent lidí. Zatímco v Lotyšsku je však proti 79 procent dotázaných, v tradičně tolerantním Švédsku se příchod cizinců nelíbí jen čtvrtině.

Výrazně proti jsou kromě zmiňovaných zemí také například Malta (73 procent), Estonsko (71 procent), Belgie či Maďarsko (obě 67 procent). V Německu, kde je v posledních měsících přistěhovalectví jedním z témat demonstrací hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu, odmítá imigranty ze zemí mimo EU 61 procent respondentů.

K tolerantnějším zemím patří kromě Švédska hlavně Rumunsko, Chorvatsko, Španělsko, Portugalsko, Polsko a Irsko. Ve všech těchto zemích by odmítli lidé přistěhovalce ze zemí mimo EU v méně než polovině případů.

Společnou evropskou migrační politiku by si pak ale nepřálo v průměru jen 20 procent obyvatel Evropské unie. Jejími největšími odpůrci jsou Rakušané (36 procent) a Češi (33 procent), příznivce má naopak především v Litvě, kde ji odmítlo jen osm procent dotázaných.