Evropská centrální banka nechala poprvé veřejnosti nahlédnout zblízka do útrob svého jednání. Zveřejnila zkrácený záznam lednové schůzky guvernérů centrálních bank zemí eurozóny, kteří rozhodli o kontroverzním kvantitativním uvolňování - tedy o hromadném nakupování evropských dluhopisů, čímž začali zvyšovat množství peněz v oběhu.

Ze souhrnu schůzky se můžeme například dočíst, že "Rada guvernérů byla také upozorněna, že by měla být obezřetná před možnými dopady na finanční stabilitu" a také na "hrozbu špatného oceňování rizik kvůli efektu přelévání".
K jednotlivým názorům nejsou přidávána jména.

Už brzy po lednové schůzce do médií uniklo, že proti "tisknutí peněz" bojoval guvernér německé centrální banky Jens Weidmann, ale také Holanďan Klaas Knot, Rakušan Ewald Nowotny a Estonec Ardo Hansson.

Po zasedání šéf ECB Mário Draghi řekl, že se guvernéři "jednomyslně" shodli, že je kvantitativní uvolňování oprávněný politický nástroj, ale pouze "velká většina" ho chtěla spustit hned.

ECB teď bude zveřejňovat podobné záznamy o všech schůzkách týkající se monetární politiky vždy čtyři týdny po jejich konání. Dosud byly záznamy odtajňovány až po 30 letech. Tato praxe zůstane zachována pro schůzky Rady guvernérů, které se netýkají měnové politiky.

Záznamy z jednání zveřejňují už téměř všechny klíčové centrální banky - americká, anglická i japonská. ECB se ale bála, že vyjádření guvernérů je může dostat pod tlak v jejich domovských zemích, kde se je budou snažit ovlivňovat. Rada guvernérů totiž musí hledat optimální řešení pro současnou makroekonomickou situaci v celé eurozóně, a ne pro jednotlivé země.

O zveřejňování záznamů nakonec rozhodla ECB loni v červenci s tím, že začne od roku 2015. Šéf Draghi později vysvětlil proč se rozhodli záznamy zveřejňovat a proč ve formě souhrnů: „Zaprvé je potřeba udržet nezávislost členů Rady guvernérů, za druhé musíme udržet upřímnost a otevřenost jednání a za třetí, což je možná nejdůležitější, je potřeba informovat trhy, aby si mohly lépe vysvětlovat naše monetární rozhodnutí.“