Meziroční míra inflace v Británii v lednu klesla na rekordní minimum 0,3 procenta z prosincových 0,5 procenta. Vyplývá to z dnešních údajů tamního statistického úřadu. Inflaci nyní tlačí dolů zejména levné pohonné hmoty a také cenová válka mezi britskými supermarkety.

Šéf britské centrální banky Mark Carney již dříve předpověděl, že inflace by se v příštích měsících mohla dostat do záporného pásma. Vyjádřil však přesvědčení, že nízká inflace bude krátkodobým jevem, který podpoří spotřebitelské výdaje.

Inflace se nyní nachází hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. Její další pokles by mohl banku přimět k odkladu zvýšení základní úrokové sazby z rekordního minima 0,5 procenta.

Většina ekonomů se ale podle agentury Reuters domnívá, že Británie čelí menšímu deflačnímu riziku než eurozóna. V té pokles cen vyvolal obavy z podobné hospodářské stagnace, jakou zažilo Japonsko. Spotřebitelé totiž mohou mít při dlouhodobější deflaci tendenci odkládat nákupy v naději na další pokles cen, což podkopává růst ekonomiky.

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v lednu meziročně snížily o 0,6 procenta po prosincovém poklesu o 0,2 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se nedávno ve snaze o odvrácení deflace rozhodla, že zahájí nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny bude v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky měsíčně pumpovat 60 miliard eur (zhruba 1,7 bilionu Kč).

V České republice se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,1 procenta, ačkoliv analytici čekali jejich pokles. Česká národní banka (ČNB) již v rámci snahy o podporu ekonomiky a odvrácení deflace snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 procenta a zahájila intervence oslabující kurz koruny.