Německá premiérka Angela Merkelová a její finský protějšek Alexander Stubb tvrdí, že evropští věřitelé by neměli nést zodpovědnost za svá špatná rozhodnutí ohledně toho, komu půjčovali. Tedy, přesně tak to neřekli. Merkelová v Davosu hovořila o tom, že zodpovědnost za své dluhy nese Řecko a Německo mu nehodlá slevit z výše celkových závazků.

Stubb také zaujal tvrdý postoj a mimo jiné uvedl, že Řekové si musí být vědomi toho, jak složité by bylo odpustit jim nějaké dluhy. Řecko má podle něj pouze tři možnosti: může pokračovat směrem, kterým se ubírá nyní, nebo projít "dlouhým obdobím nestability". Poslední možností je chaotický odchod z eurozóny.

Zdálo by se, že řecké problémy se splácením dluhů jsou v Evropě nejhorší v historii. Tak tomu ale překvapivě není. V rozhovoru pro Der Spiegel na to před časem poukázal německý historik Albrecht Ritschl. Ten mimo jiné uvedl, že neexistuje žádný rozumný základ pro to, aby Německo v současné ekonomické debatě o dalším vývoji v eurozóně vystupovalo jako hlavní autorita.

Podle něj bylo Německo "zodpovědné za největší státní bankroty ve dvacátém století". Jen díky Spojeným státům, které po obou světových válkách "obětovaly velké množství peněz", dosáhlo Německo finanční stability a pozice v Evropě, které se těší i dnes. Na to se podle historika často zapomíná.

"Mezi lety 1924-1929 žila Výmarská republika z úvěrů, a půjčila si dokonce i peníze, které potřebovala na válečné reparace. Tato úvěrová pyramida zkolabovala během ekonomické krize v roce 1931. Peníze došly a Spojené státy tím utrpěly velké ztráty. Dopad na globální ekonomiku byl devastující. Po druhé světové válce to bylo podobné, ale Spojené státy podnikly kroky, které zabránily vysokým reparacím. Německu tento krok zachránil krk a šlo o základ takzvaného Wirtschaftswunder – ekonomického zázraku, který začal v padesátých letech. Zároveň to ovšem znamenalo, že reparací se musely vzdát i oběti německé okupace včetně Řecka," uvádí historik.

Podle Ritschla mělo německé nesplácení úvěrů ve třicátých letech podobný dopad na americkou ekonomiku jako finanční krize roku 2008. Ve srovnání s tím jsou současné problémy, které má se splácením dluhů Řecko, "nevýznamné". Podle historika se dá dokonce říci, že "co se týče dluhu, jsou Němci králové". Tato země je totiž ve dvacátém století největším "dluhovým provinilcem". V minulém století byla minimálně třikrát insolventní, včetně snížení dluhů v roce 1953. A Německo dokonce prošlo obdobím nesplácení dluhů v roce 1990. Helmut Kohl totiž odmítl implementovat změny v dohodě o dluzích z Londýna z roku 1953. Německo tak po roce 1990 už reparace neplatilo a nesplácelo ani úvěry a náklady spojené s okupací v zemích, které během druhé světové války obsadilo. Opět se to týká i Řecka.

Na závěr historik říká: "V Německu je velice rozšířený nebezpečný protiřecký sentiment. Německý úspěch byl ale možný jen díky tomu, že mu byly odpuštěny dluhy a reparace. V Řecku nikdo nezapomněl na to, že jeho úspěchy jsou odrazem velkorysosti jiných zemí. Pokud ale bude Německo neústupné, nakonec se na světlo vytáhnou i staré účty."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru