Nedávné kroky švýcarské centrální banky odkryly řadu paradoxů. Jedním z nich je, že z Maďarů udělaly to, co podle Commerzbank vypadá jako „finanční experti nejvyššího kalibru“. Finanční trhy přitom o Maďarsku podobným způsobem moc často neuvažují. A současný vývoj je bolestivý hlavně pro Polsko, které je zase obecně považováno za zemi, která si na finančním poli vede mnohem lépe.

Švýcarský frank připravil spekulanty o jmění. Přicházejí první bankroty - čtěte ZDE

5 grafů, které popisují nečekaný zásah švýcarské centrální banky - čtěte ZDE

V krátkosti jde o následující: Dlužníci v Polsku, Maďarsku a některých dalších zemích v regionu si před krizí oblíbili zahraniční měny a zejména švýcarský frank. Sazby u půjček ve francích byly mnohem níže a tyto úvěry byly často používány jako hypotéky. Jak naivní to bylo, se ukázalo ve chvíli, kdy došlo k prudkému oslabení měn zemí regionu střední a východní Evropy.

Regulace v Maďarsku byla přitom mnohem laxnější než v Polsku. Maďarské banky půjčovaly každému, kdo si řekl. Mohly si samy nastavovat kurzové podmínky, a to jim umožnilo profitovat z pohybu kurzů.

V Polsku mohly banky poskytovat úvěry v zahraniční měně pouze nejbohatším klientům, a ti ještě museli podepsat prohlášení, že jsou seznámeni s riziky. Když se situace začala komplikovat, regulátor stanovil limity nových půjček a konvertoval špatné úvěry do místní měny. Tím se mu podařilo problém značně zmenšit.

Pro Polsko tak musí být velmi nepříjemné, že jeho banky a dlužníci budou kvůli nečekanému pohybu kurzů pravděpodobně trpět mnohem více, než tomu bude v Maďarsku. Tamní regulátor totiž neváhal se zavedením přísných opatření vůči bankám. Minulý rok bylo dosaženo dohody, v jejímž rámci budou hypotéky v hodnotě 10 – 12 miliard franků převedeny na forinty, a to v kurzu 256,6 forintu za frank. Ten je vzdálen současnému kurzu, který se pohybuje kolem 320 forintů za frank. Banky pak ve snaze vyhnout se kurzovému riziku včas využily trh s futures.

Tatha Ghose z Commerzbank celou věc komentuje následovně: „Řekněme si upřímně, že je to jen otázka štěstí. Všichni ve střední a východní Evropě věděli, že tu je problém. Šlo pouze o to, jak autokratický přístup daná země směrem k bankám zvolí.“ Polsko a Maďarsko nejsou jediné země, které mají dluhy ve francích. Patří sem i Srbsko, Chorvatsko a Rumunsko. Právě Polsko, které se snažilo o zmírnění problémů co nejvíce tržním přístupem, nyní platí cenu nejvyšší. A Maďarsko se problémům v podstatě vyhnulo.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru