Souboj mezi odpůrci a zastánci prolomení těžebních limitů v severočeských hnědouhelných dolech se blíží do finále. V pátek o limitech jednala tzv. malá tripartita a velká tripartita se sejde 2. února.

Podle Mládka odbory i zaměstnavatelé podporují úplné prolomení limitů, které počítá se zbouráním Horního Jiřetína a Černic. Koaliční partneři ANO a KDU-ČSL podle Mládka prosazují částečnou úpravu na Dole Bílina, která nezasáhne do obydlených obcí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo celkem čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování limitů, anebo naopak jejich úplného prolomení, jsou ve hře ještě dvě částečná řešení. Buď se limity prolomí jen na Dole Bílina, patřícímu společnosti ČEZ, nebo na Bílině a částečně na Dole Československé armády (ČSA), který patří společnosti Severní energetická. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) s tím, že neočekává, že by limity stanovené vládou v roce 1991 zůstaly v platnosti.

Ministr vládě koncem března předloží všechny čtyři varianty, přičemž doporučí druhou a třetí, tedy částečnou úpravu na Dole Bílina, a úpravu na Bílině plus malé prolomení limitů na Dole ČSA, což by znamenalo bourání jižního cípu Horního Jiřetína.

Hrana těžební jámy by se ale v takovém případě dostala jen několik set metrů od okraje Litvínova a ovlivnilo by to i obyvatele Lomu a Mariánských Radčic. Obce by se totiž ocitly na okraji velkolomů prakticky odříznuté od okolí.

Na zásobách uhlí stojí i areál petrochemické, rafinérské a agrochemické výroby společnosti Unipetrol RPA. Případná likvidace areálu by se dotkla tisíců zde zaměstnaných lidí.

V případě prolomení limitů by se s přípravou těžby hnědého uhlí začalo nejdříve v roce 2021. K získání povolení k těžbě je třeba řada stanovisek úřadů a odborných studií. K věci se bude muset vyjádřit ministerstvo životního prostředí, dotčené obce a firmy, nutná bude projektová dokumentace, plán sanací a rekultivací, výstavba komunikací, vynětí pozemků z půdního fondu. Po předložení všech stanovisek se bude čekat na získání povolení k hornické činnosti.

Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v roce 2005 odmítli rozšíření těžby v referendu. V prosinci 2006 vypsalo referendum na toto téma i město Litvínov. Také v něm se obyvatelé vyslovili pro zachování limitů, ale hlasování nebylo kvůli nízké účasti platné.

Ve hřeje je několik variant

O prolomení limitů usilují především těžební společnosti Severočeské doly a Severní energetická. Prolomení limitů Dolu Bílina by prý zajistilo práci pro další generaci lidí v letech 2030 až 2055, a navíc teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách.

Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl už dříve řekl, že prolomení limitů by v případě Dolu ČSA umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.

Pro zrušení limitů se při návštěvě Ústeckého kraje koncem října 2013 vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8500 lidí. Rozšíření dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury Severočeské hnědouhelné pánve. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.

Zájmům státu a těžařů již padla za oběť řada obcí

Těžbě hnědého uhlí v minulosti muselo ustoupit několik severočeských obcí a jejich částí. Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk a řadu dalších.

Jako poslední zanikla počátkem 90. let obec Libkovice na Mostecku. O likvidaci vesnice se zhruba 800 obyvateli bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991 a přes masivní protesty obyvatel a ekologů se po ní do tří let prakticky slehla zem. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Smutným paradoxem je, že uhlí pod obcí nakonec zůstalo v zemi. Podle Petra Holuba z Hnutí Duha se totiž ukázalo, že těžba by byla nerentabilní.

Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun uhlí. O likvidaci starého Mostu rozhodla vláda na jaře 1964 a už o tři roky později začala demolice. Úplná likvidace byla ukončena na podzim 1982 odstřelem Městského divadla. Z památek byl zachráněn pouze gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (vystavěný v letech 1517–1550), který byl v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů. Těžba v pilíři města Most byla ukončena na přelomu let 1990–1991, vytěženo bylo téměř 90 milionů tun uhlí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru