Vlnu kritiky vyvolalo v Německu čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky o zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Podle německých ekonomů může krok ECB oslabit vůli evropských zemí k reformám. Nový program navíc podle nich přináší velká rizika pro finanční trhy.

ECB se ke kvantitativnímu uvolňování odhodlala, aby podpořila hospodářské oživení v eurozóně a zabránila deflaci. Prezident ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn ale krok považuje za nesprávný. "Na světových trzích se snížily ceny ropy, což pomáhá firmám k většímu rozvoji. ECB nyní přistoupila k politice, kdy prostřednictvím znehodnocení eura opět zvyšuje ceny ropy i dalších dovozů. Tím se snižuje reálný příjem spotřebitelů," konstatoval Sinn.

Podle Sinna je pro hospodářské oživení Evropské unie nutné zvýšit konkurenceschopnost jižních zemí. "To se dalo udělat buď snížením cen na jihu Evropy, nebo vyvoláním inflace v Německu. ECB se rozhodla pro druhou možnost," uvedl.

"Vzhledem k úrokovým mírám blízko nuly už neměla ECB jinou možnost než nakupovat státní dluhopisy. Ovlivní tak relativní úrokové míry v jednotlivých zemích a bude mít vliv na fiskální politiku. ECB ale tímto opatřením podkopává snahu o udržitelnou rozpočtovou disciplínu a uměřenou dluhovou politiku," řekl v televizi n-tv prezident ekonomického institutu IWF Denis Snower.

Zástupci německého průmyslu jsou přesvědčeni, že by opatření ECB nebylo nutné, kdyby sami bankéři dlouho nespekulovali o možnosti zahájit kvantitativní uvolňování. "ECB se stala zajatkyní svých vlastních vyjádření. A tak, i když nebyla v nouzi, vynesla svůj poslední trumf," řekl šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Martin Wansleben. "Dopady nákupu státních dluhopisů na vývoj cen v eurozóně jsou nejisté. Znovu také roste riziko, že se na finančních trzích vytvoří spekulační bubliny," varoval.

O tom, že opatření ECB nebylo potřebné, je přesvědčen i německý bankovní sektor, který nevidí riziko vytvoření deflační spirály. "Evropská centrální banka svým nákupním programem zbytečně dramatizuje vývoj cen i ekonomiky v eurozóně. Užitek a riziko této politiky přitom nejsou v rovnováze," řekl člen představenstva Svazu německých bank Michael Kemmer.

Německo se proti kvantitativnímu uvolňování stavělo dlouhodobě. Berlín se jednak obává dalšího nadměrného zadlužování v Evropě, kromě toho ale program ECB představuje prolomení jednoho z největších tabu německé měnové politiky, totiž financování státu prostřednictvím tištění peněz.

Prezident ECB Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že banka bude od března měsíčně pumpovat do ekonomiky eurozóny 60 miliard eur (1,7 bilionu korun). Nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů budou trvat minimálně do září příštího roku, jejich celkový objem by tak měl překročit bilion eur (téměř 28 bilionů korun).

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru