Dokument nazvaný "Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR" vznikl společním dílem ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Účast lidí z Babišova ministerstva může být důvodem, proč se text materiálu nese v duchu hesla "Nové jaderné bloky? Prostě je postavíme."

Co tedy návrh obsahuje? Je založen na tezi, že nové jaderné bloky nutně potřebujeme, i když později, než ministerstvo průmyslu dříve předpokládalo. Do provozu se mají dostat nejpozději v letech 2035 a 2037, aby mohly plynule nahradit dožívající dukovanské reaktory z 80. let minulého století.

Žádným velkým překvapením není návrh umístit jeden nový blok v Temelíně a druhý v Dukovanech. O takovém řešení hovořil ministr průmyslu Jan Mládek již v loňském roce. Model 1+1 je sice férovější s ohledem na udržení zaměstnanosti, ale s ekonomikou to bude horší. Autoři jaderné strategie přiznávají, že výstavba obou bloků v jedné lokalitě by vyšla až o deset procent levněji.

Jako preferovanou variantu vybrala ministerstva tu, že investorem stamiliardového projektu bude státem ovládaný ČEZ. Následuje značně optimistický předpoklad, že situace v energetice se normalizuje natolik, aby ČEZ mohl postavil nové zdroje na komerční bázi - tedy bez státních garancí.

Autoři studie obratem dodávají, že pokud tržní ceny elektřiny zůstanou na nízkých úrovních, nějaká forma záruky za návratnost investice bude nutná. Tady však ministerští úředníci končí výčtem možných variant, jak by to mohlo fungovat. Stručně řečeno - případné ztráty by hradil buď stát z rozpočtu (tedy lidé a firmy z daní), nebo spotřebitelé v cenách elektrické energie.

Největší slabina akčního plánu je v tom, že jeho autoři si ani na chvíli nepřipustili, že by se vývoj české energetiky mohl ubírat jiným směrem. Tedy zda budoucností oboru nejsou třeba chytré sítě, v nichž budou zapojeny statisíce malých energetických zdrojů. Nebo zda bude vůbec možné prosadit nové reaktory navzdory odporu protijaderného Německa a Rakouska.

Související